- ◉ Výdaje na obranu mohou klesnout na 2 % HDP – minimum vyžadované NATO
- ◉ V ohrožení je i nákup stíhaček F-35 za 150 miliard korun
- ◉ Opozice upozorňuje na přehnané výdaje, vojáci si kupují výbavu sami
- ◉ Smlouvy lze ukončit, ale hrozí ztráty. Převzetí zakázky jiným státem je nepravděpodobné
Výdaje na obranu se mohou stát hlavním zdrojem úspor nové koaliční vlády. Ta plánuje změnit priority a přeorientovat rozpočet ve prospěch jiných programových cílů. Dosluhující kabinet schválil částku 206,5 miliardy korun, což přesahuje požadované NATO minimum. Otázkou je, zda se v době bezpečnostního napětí ve světě vyplatí šetřit právě na obraně. Jedním z prvních kroků má být přehodnocení nákupu stíhaček F-35. Opozice i někteří odborníci tvrdí, že armádní rozpočet má rezervy. Co všechno nová vláda plánuje změnit a jaké dopady to může mít?
Podle plánu odcházející vlády mělo Česko v příštím roce investovat 2,35 % HDP do výdajů na obranu, což by znamenalo 206,5 miliardy korun. To je výrazně více, než činí povinnost členských států NATO, která je nastavena na 2 %.
Možná budoucí koalice ale uvažuje, že právě tady najde potřebné miliardy pro své další priority. „Podle mého názoru není prostor na to navyšovat výdaje na zbrojení nebo obranu. Ty peníze nerostou na stromě,“ uvedl Tomio Okamura, předseda SPD.
Výdaje na obranu jako zdroj úspor
Jedním z největších výdajů je nákup 24 stíhaček F-35 za 150 miliard korun. Právě tuto investici by mohla nová vláda přehodnotit nebo přeprodat. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš už dříve zmínil, že by se Česká republika měla pokusit najít jiné řešení.
„Vnímáme, co se děje ve světě, ale zároveň to není honění procent. Ty zálohové faktury, které se platí nad rámec, tak jsou toho důkazem, že někdo podepíše fakturu a najednou se máme cítit bezpečně,“ řekl Patrik Nacher z hnutí ANO.
Kritika směřuje také na netransparentní nákupy. Libor Vondráček (Svobodní – SPD) uvedl: „V momentě, kdy se nakupovaly polní kuchyně, kdy se kupovala technika, kterou mnozí odborníci kritizovali, na druhou stranu vojáci si kupují batohy sami, tak v tom spatřujeme nesmysly.“
Bezpečnostní expert Milan Mikulecký ale varuje před ukvapenými kroky: „Každá smlouva lze vypovědět, každá smlouva lze ukončit, asi velmi obtížně bychom dostávali zpět peníze, které už jsme vynaložili. Šance, že by někdo jiný převzal tu naši smlouvu, je velice mizivá.“
Výdaje na obranu versus dopravní infrastruktura
Pokud by budoucí vláda výdaje snížila na povinná dvě procenta HDP, přineslo by to úsporu přes 30 miliard korun. Překážkou je ale legislativa – částka nad 2 % HDP se nepočítá do výdajových limitů, takže vláda s ní může nakládat volněji.
Možným řešením je přesun peněz do souvisejících oblastí, například do dopravní infrastruktury, která podporuje obranyschopnost země. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) ale varuje před trvalým krácením: „Do roku 35 máme na obranu dávat 3,5 procenta a 1,5 procenta na ty další věci. Tady by bylo nešťastné, kdybychom tu měli vládu, která to bude čtyři roky držet na těch dvou procentech.“
Piráti i STAN vyzývají k odpovědnému přístupu. Zdeněk Hřib (Piráti) uvedl: „Nebráníme se žádnému auditu, ale musí tady existovat jasný plán, jak splníme ty závazky, které má Česko.“
Podle Pavly Pivoňky Vaňkové (STAN) by se vlády měly řídit dlouhodobými strategiemi, nikoliv aktuální politickou situací: „Že se bude přemýšlet o tom, co nakoupíme, na to máme už připravené strategické dokumenty a těch je potřeba se držet, a ne s příchodem každé vlády je měnit.“
Další úspory chce nová vláda hledat v boji proti šedé ekonomice, ekonomové ale upozorňují, že ani to nemusí pokrýt všechny plány kabinetu.
