◉ Zelenskyj je kritizován za zneužívání moci vůči politickým oponentům.
◉ Obvinění a zásahy proti známým osobnostem vyvolaly znepokojení v Bruselu.
◉ Ukrajinští občané stále více vnímají kroky vlády jako politické čistky, ne boj s korupcí.
◉ Důvěra v demokratický směr Ukrajiny visí na vlásku.
Zelenskyj čelí nejsilnější domácí i mezinárodní kritice od začátku svého prezidentství. Znepokojení sílí, neboť ukrajinská vláda je obviňována z autoritářských praktik, které připomínají čistky mezi nepohodlnými osobnostmi. Případ bývalého šéfa Ukrenergo, sankce vůči Porošenkovi nebo razie u aktivistů – všechny tyto události vyvolávají vážné otázky. Kritika přichází nejen z Ukrajiny, ale i z Evropy, která dlouhodobě podporuje zemi v jejím boji s Ruskem. V očích Bruselu se však obraz demokratické Ukrajiny rozplývá. Kde je hranice mezi ochranou státu a zneužíváním moci? A může si to Zelenskyj dovolit právě teď?
Zelenskyj čelí vážné kritice. Jeho vládu obviňují z umlčování nepohodlných
Bývalý šéf státní energetické společnosti Ukrenergo Volodymyr Kudryckyj se ocitl ve středu zájmu veřejnosti poté, co byl obviněn ze zpronevěry. Tento krok přichází poté, co byl roky chválen za to, že během ruské agrese udržel ukrajinskou energetickou síť v chodu. Podle mnoha hlasů jde ale o politicky motivované obvinění.
„Využívání soudů k diskreditaci oponentů se zřejmě ještě zhorší, protože prezidentská kancelář se připravuje na možné volby,“ upozornil opoziční poslanec Mykola Kniažyckyj. Jeho slova doplňuje i Daria Kaleniuková, ředitelka protikorupčního centra, která označila kauzu Kudryckého za „politickou šikanu“. Uvedla, že státní zástupci nepředložili žádné důkazy o osobním obohacení obviněného.
Zelenskyj a evropské rozčarování. Co se děje s obrazem demokratické Ukrajiny?
Zásah proti Kudryckému není jediným případem. V únoru Zelenskyj uvalil sankce na bývalého prezidenta Petra Porošenka, svého politického rivala. Šlo o zmrazení majetku a omezení finančních transakcí. Prezident tento krok hájil ochranou národní bezpečnosti. Porošenko to označil za „politicky motivovaný a protiústavní“ zásah.
Ukrajinista David Svoboda situaci popsal jako osobní střet: „Porošenko je pro Zelenského neškodný, ale jakási mstivost ho vede k neustálému vymezování se.“ Skutečným soupeřem je podle něj bývalý generál Valerij Zalužnyj, který nyní pobývá v Londýně.
Rovněž razie, které v červenci provedl Státní úřad pro vyšetřování u známých postav veřejného života, vyvolaly kritiku. Policie tehdy bez soudního příkazu vtrhla do domovů aktivisty Vitalije Šabunina a bývalého ministra Oleksandra Kubrakova.
„Zelenskyj tím vzkazuje: pokud si mohu veřejně přijít pro Šabunina, pak si mohu přijít pro kohokoliv z vás,“ uvedl Šabunin pro Financial Times. Obavy sdílel i starosta Kyjeva Vitalij Kličko, podle nějž „pod rouškou války úřady pronásledují novináře a aktivisty.“
Demokratická Ukrajina na rozcestí
Průzkum Kyjevského mezinárodního sociologického institutu ukázal, že více než 50 % Ukrajinců vnímá nedávné kroky vlády jako snahu umlčet opozici, nikoli jako boj proti korupci. Evropští lídři se obávají, že podobné praktiky by mohly podkopat důvěru v Ukrajinu, právě v době, kdy nejvíce potřebuje podporu Západu.
Carl Bildt, bývalý švédský premiér, varoval, že Zelenského postupy *„mohou vážně poškodit pověst Ukrajiny v Evropě.“
