Od vystoupení k výhrůžkám: Jak se Gustáv Murín pokusil umlčet média po skandálním projevu v Praze
Po skončení veřejné debaty na pražském veletrhu Svět knihy se situace okolo Gustáva Murína ještě více vyostřila. Namísto vysvětlení svých názorů nebo omluvy zvolil cestu konfrontace s médii.
V následné e-mailové výměně se šéfredaktorem Respektu Erikem Taberym se Murín domáhal autorizace výroků, ačkoliv ty zazněly na veřejné akci a byly zaznamenány bez porušení etických standardů. Murín v korespondenci tvrdě kritizoval novinářku Ivanu Svobodovou, osočoval ji z „neetického chování“ a dokonce se neváhal nevhodně vyjádřit k jejímu vzhledu.
Ve svých e-mailech psal mimo jiné:
„Jakékoliv zveřejnění byť jen části takovéto nahrávky budeme považovat za útok na občanská práva zúčastněných.“
Současně požadoval „ospravedlnění a nápravu“ a vyhrožoval právními kroky.
Respekt se brání a hájí novinářskou etiku
Šéfredaktor Respektu Erik Tabery se proti těmto výrokům důrazně ohradil. Ve veřejném prohlášení uvedl, že redaktorka Svobodová jednala v souladu se všemi zásadami novinářské práce – představila se, nezaznamenávala žádné neveřejné konverzace a kladla otázky s respektem.
„Byl to veřejný výstup veřejně činné osoby, která měla možnost cokoli rozvést nebo korigovat. Naše kolegyně nic nezkreslila, pouze informovala o tom, co bylo řečeno před očima a ušima publika,“ uvedl Tabery.
Redakce Respekt se rozhodla výhrůžkám neustupovat a korespondenci zveřejnila na svém webu v plném znění, čímž podpořila transparentnost a obhajobu novinářských práv.
Z veřejného činitele mediální antistar
Celý incident otevřel diskusi o vhodnosti Gustáva Murína ve vedení Slovenského literárneho centra, což je instituce podřízená slovenskému Ministerstvu kultury. Její ředitel má nejen reprezentovat slovenskou literaturu doma i v zahraničí, ale také přispívat k diplomatickému kulturnímu dialogu.
Murínovo vystoupení však mělo přesně opačný efekt – způsobilo roztržku a postavilo česko-slovenské vztahy do napjaté pozice. Jeho přirovnání feminismu k nacismu a označení Havla za „bábku“ je vnímáno jako extrémní názor, který se neslučuje s funkcí představitele veřejné kulturní instituce.
Co dál s Gustávem Murínem?
Politici i odborná veřejnost nyní volají po vyvození důsledků. V médiích se objevují výzvy k jeho odvolání z funkce, jiní však upozorňují na právo na svobodu projevu. Na stole tak leží zásadní otázka – kde končí osobní názor a začíná odpovědnost veřejné osoby?
Gustáv Murín sám zatím neoznámil žádné rozhodnutí ohledně své pozice. Slovenské Ministerstvo kultury se k případu zatím oficiálně nevyjádřilo.
Skandál, který překročil hranice
Kauza Gustáva Murína ukazuje, jak mohou výroky jednoho člověka v oficiální pozici otřást nejen kulturní scénou, ale i mezistátními vztahy. Připomíná také, že veřejné vystupování osob ve vedení institucí není jen osobní projev, ale čin, který má společenskou váhu a nese zodpovědnost.
Murínovo jméno se tak dostalo na titulní stránky ne díky literárním počinům, ale kvůli výrokům, které mnozí považují za nepřijatelné. Zůstává otázkou, jaký dopad bude mít tato aféra na jeho další působení – i na pověst instituce, kterou reprezentuje.
