Český veřejný dluh roste nevídaným tempem a směřuje k hranici, za kterou už nebude návratu. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve své nejnovější zprávě varuje před dramatickými důsledky současného vývoje a upozorňuje na neudržitelnost státního hospodaření. Výdaje rostou, ale efektivita výdajů klesá.
Zatímco občané řeší každodenní výdaje a stagnující mzdy, stát si půjčuje čím dál víc – a to i na provozní výdaje. Zvyšuje se tak nejen samotný objem veřejného dluhu, ale i náklady na jeho obsluhu. V roce 2020 stát vydal na úroky 40 miliard korun. O čtyři roky později už tato částka dosahuje téměř 90 miliard.
A co víc – podle prezidenta NKÚ Mojmíra Kaly se Česko blíží ke klíčové hranici dluhové brzdy (45 % HDP), což může spustit další restriktivní opatření. Aktuálně se dluh nachází na úrovni 43,6 % HDP.
Konsolidační balíček: Záměr dobrý, výsledek rozpačitý
Premiér Petr Fiala a jeho kabinet prezentovali konsolidační balíček jako nástroj, který zlepší bilanci státního rozpočtu téměř o 99 miliard korun. Skutečnost ale ukázala jiný obrázek. Podle NKÚ přinesla opatření pouze 17 miliard korun zlepšení. Rozdíl je ohromující.
Kontroloři konstatují, že balíček postrádá systémový rámec a působí spíš jako krátkodobé řešení než jako dlouhodobá strategie. „Bez hlubších strukturálních reforem bude jakékoliv konsolidační úsilí jen kosmetickou úpravou,“ uvedl Kala.
Měl by Filip Turek po zveřejnění záběrů složit poslanecký mandát?
Například očekávané příjmy z emisních povolenek byly přeceněny a výdaje na nepedagogické pracovníky nejsou kryté zajištěnými zdroji. Stát tak vytváří další rozpočtové díry, které budou muset v budoucnu někdo zaplatit.
Státní fondy: Drahé instituce s nejistým přínosem
Státní fondy měly sloužit jako nástroje k cílenému financování oblastí, jako je doprava, životní prostředí nebo kultura. V praxi ale podle NKÚ často suplují funkce státního rozpočtu a obcházejí standardní kontrolní mechanismy.
Komentáře mohou přidávat jen registrované a přihlášené uživatelky.
Přihlásit se nebo vytvořit účet