◉ Právník Ondřej Dostál upozorňuje, že „mrtvé vlády“ představují ústavní riziko a potenciální hrozbu.
◉ Kritizuje liknavost prezidentů a chybějící lhůty pro klíčové kroky při jmenování vlády.
◉ Připomíná historické excesy – covidové nařízení i současné vystupování Fialovy vlády.
◉ Navrhuje konkrétní změny Ústavy, které by zamezily spekulacím a posílily odpovědnost.
Mrtvá vláda bez důvěry může podle právníka Ondřeje Dostála představovat reálné ohrožení právního státu. V době mezi volbami a jmenováním nové vlády se podle něj otvírá nebezpečné vakuum, kdy vládní „zombie“ bez politické odpovědnosti mohou škodit bez následků. Reaguje tak na aktuální událost – prezident Petr Pavel obdržel návrh programového prohlášení přes datovku, což označil za nestandardní. Ale podle Dostála to jen ukazuje na hlubší problém: prezident není monarcha, ale úředník. Jaké konkrétní změny Ústavy navrhuje? A jak se dá předejít chaosu v přechodných obdobích?
Reakce prezidenta Petra Pavla na zaslání programového prohlášení vlády Andreje Babiše prostřednictvím datové schránky rozvířila nejen protokolární otázky, ale otevřela vážné téma ústavních mezer, na které dlouhodobě upozorňuje právník a expert na zdravotní právo Ondřej Dostál.
Ve svém veřejném příspěvku připomíná, že prezident republiky není samovládce, ale státní úředník s povinnostmi.
„Prezident není mocnář, ale úředník. A i ten poslední úředník musí vyřídit podání do datovky bezodkladně, nejpozději ve lhůtě dané zákony,“ píše Dostál.
Podle něj aktuální situace není jen o komunikaci, ale o hlubším ústavním problému: neexistují lhůty, které by prezidenta nebo jiné ústavní činitele nutili jednat včas. Vzniká tak prostor pro liknavost, nečinnost i spekulace s pravomocemi.
Mrtvá vláda jako reálná hrozba
Zvláštní pozornost Dostál věnuje fenoménu tzv. mrtvé vlády – tedy stavu, kdy stará vláda po prohraných volbách zůstává u moci, ale už nenese politickou odpovědnost.
„Vládní zombie už nemají politickou odpovědnost, ve volbách už prohrály, o nic jim nejde a mohou natropit cokoli,“ varuje Dostál.
Připomíná i konkrétní případy, kdy taková vláda podle něj selhala – například povinné covidové očkování ministra Vojtěcha nebo zavedení covidpasů bez mandátu voličů. Stejně tak kritizuje „lokajské vystupování“ současné vlády před evropskými institucemi v citlivých ekonomických otázkách.
Co navrhuje změnit v Ústavě?
Dostál přichází s konkrétními návrhy, jak upravit Ústavu tak, aby podobné situace nemohly nastávat:
- Svolání Sněmovny do 10 dnů po volbách (místo nynějších 30)
- Jmenování premiéra do 15 dnů, jinak přechází pravomoc na Sněmovnu
- Pověření k sestavení vlády musí prezident vydat bezodkladně
- Návrh ministrů do 15 dnů, jinak předseda vlády ztrácí mandát
- Jmenování ministrů do 15 dnů, jinak se považují za jmenované automaticky
Cílem těchto změn je podle Dostála zabránit libovůli a průtahům, které v minulosti paralyzovaly fungování státu.
Tvůrci Ústavy podle něj zřejmě předpokládali, že se prezidenti budou chovat čestně a s respektem k pravidlům.
„Bohužel se tak neděje,“ konstatuje.
