- ◉ Jindřich Rajchl tvrdí, že vládní návrh rozpočtu je nekompletní a účelově zkreslený.
- ◉ Nová trojkoalice chce dokument přepracovat, jinak hrozí rozpočtové provizorium.
- ◉ Ve hře jsou i výdaje na Ukrajinu, které podle Rajchla překračují únosnou mez.
- ◉ Otázkou je, zda životy a bezpečnost mají vyšší hodnotu než územní celistvost.
Rozpočet se stal hlavní zbraní ve střetu mezi starou a novou vládní garniturou. Jindřich Rajchl, nově zvolený poslanec a člen vládní trojkoalice ANO, SPD a Motoristé sobě, otevřeně říká, že návrh rozpočtu je neúplný a zavádějící. Uvádí konkrétní čísla, která podle něj dokazují, že vláda upřednostnila vlastní obraz před realitou.
Zároveň varuje, že bez přepracování může Česko sklouznout do chaosu. Jaké položky v rozpočtu chybí? A proč Rajchl mluví o „šlendriánu“ a „lži“? Celý rozhovor odhaluje zákulisí ostrého politického konfliktu.
Rozpočet pod palbou: Rajchl mluví o klamu a výpadcích
Návrh státního rozpočtu podle Jindřicha Rajchla nezahrnuje všechny povinné výdaje a chybí v něm zásadní položky. Jednou z nejdůležitějších je Státní fond dopravní infrastruktury, který v návrhu zcela chybí, ačkoli jeho uvedení je ze zákona povinné.
„Rozpočet je stejný jako ten z konce září, jen ho vláda znovu poslala bez oprav. Měsíc se jen taktizovalo, místo aby se pracovalo.“ Vláda podle něj záměrně promrhala čas tím, že balancovala mezi politickým PR a skutečnými čísly.
Zvlášť alarmující je, že návrh nebyl ani řádně projednán v rozpočtovém výboru, což znemožnilo diskuzi o jednotlivých kapitolách. Rajchl tvrdí, že kdyby vláda postupovala odpovědně, návrh mohl být dávno vrácen k přepracování.
Proč vláda nechce nic měnit?
Premiér Petr Fiala oznámil, že rozpočet měnit nebude. Podle Rajchla jde o jasný důkaz, že vláda dává přednost politickému obrazu před reálnými potřebami občanů.
„Jejich rozpočet je šlendrián. Kdyby byl poctivý, deficit by byl o 90 miliard vyšší. Chtějí jen ukázat, že Babišův schodek bude horší než jejich. Ale realita je jiná.“
Přestože vláda tvrdí, že schodek ve výši 286 miliard je zvládnutelný, podle Rajchla nejde o pravdu. Upozorňuje na nezapočítané náklady a ponížené mandatorní výdaje, jako například rozpočet Nejvyššího soudu, kde je místo 40 milionů uvedeno jen 20.
Kde by Rajchl škrtal? A proč vadí výdaje na Ukrajinu?
Rajchl říká, že okamžitě ví, kde ušetřit. Jako člen výboru pro obranu a zahraniční věci má detailní přehled o těchto kapitolách. Vadí mu například dvojnásobné zvýšení výdajů na Ukrajinu, z 500 milionů na 1 miliardu korun.
„Pro krajany v zahraničí máme jen 45 milionů. To je 4,5 procenta toho, co dáváme na Ukrajinu.“ Zároveň připomíná, že více než pětina výdajů ministerstva zahraničí směřuje právě tam. A to v době, kdy podle něj Ukrajina válku prohrává a trpí korupcí.
Jako příklad uvádí firmu Reactive Drone, která měla nakoupit drony za 36 milionů a následně je Ukrajině přeprodat za 690 milionů. „Tohle není pomoc lidem. To je obchod s válkou.“
Důležitější životy než území?
Rajchl přiznává, že stojí před dilematem. „Volil bych raději životy než území.“ Upozorňuje na výzkum Gallupu, podle kterého je 69 % Ukrajinců ochotných uzavřít mír i za cenu územních ústupků.
Pokud by Česko čelilo podobné situaci, byl by podle Rajchla ochoten vzdát se části území výměnou za ukončení krveprolití. „Kdo z nás by byl ochoten vyměnit život svého syna za pár kilometrů čtverečních?“
Zároveň varuje, že Ukrajina ztrácí klíčová území a šance na jejich návrat je téměř nulová. Mírové dohody byly podle něj na stole už v roce 2022, ale Západ je odmítl. „Buď se dohodneme, nebo se za tři roky vrátíme ke stejnému stolu s mnohem horšími podmínkami.“
Agrofert, střet zájmů a neziskovky
Rajchl se vyjadřuje i k Andreji Babišovi. Odmítá, že by byl ve střetu zájmů. „Babiš není podnikatel, nevlastní živnost. Pokud bude jmenován premiérem, Agrofert automaticky ztrácí nárok na dotace.“
Co se týče neziskového sektoru, Rajchl navrhuje vytvořit českou verzi amerického zákona FARA. „Občané mají právo vědět, kdo financuje jaké neziskovky.“ Podle něj jde často o zahraniční vlivy, například zbrojařské a farmaceutické firmy.
„Nechci, aby tady fungovalo ministerstvo pravdy. Občané mají právo hledat a sdílet jakékoli informace.“ Kritizuje politické neziskovky, které podle něj ovlivňují školství, média a veřejný prostor bez jakékoli odpovědnosti.
Rozpočet jako zrcadlo stavu státu
Rozpočet podle Rajchla není jen ekonomickým nástrojem. Je to lakmusový papírek fungování celé politické reprezentace. Chce, aby bohatství vytvořené v Česku zůstávalo doma a neodcházelo zahraničním korporacím přes přefakturace.
„Zahraniční firmy vyvádějí stovky miliard, a přitom máme třetinové mzdy oproti Němcům.“ Změnu vidí v podpoře českého průmyslu, zaměstnanců a podnikatelského prostředí.
