◉ Ruské stíhačky strávily 12 minut nad estonským územím, reakce NATO přišla se zpožděním
◉ Estonsko požaduje tvrdší přístup, někteří politici otevřeně mluví o sestřelení narušitelů
◉ Prezident Pavel podpořil možnost vojenské reakce a upozornil na riziko ustupování Rusku
◉ Incident znovu otevřel debatu o efektivitě a připravenosti alianční obrany
Narušení vzdušného prostoru ze strany Ruska znovu rozvířilo napětí mezi NATO a Moskvou. Trojice ruských stíhaček pronikla nad Estonsko a zůstala tam celých dvanáct minut. Tato situace okamžitě vyvolala ostré reakce politiků i bezpečnostních expertů. Estonsko volá po tvrdší odpovědi, včetně sestřelování vetřelců. Český prezident Petr Pavel jim dává za pravdu a varuje před nečinností. Celý incident tak odhaluje slabiny v alianční reakci i sílící frustraci členských států. Co ukázala estonská krize o připravenosti NATO na skutečné hrozby?
Dvanáct minut provokace. NATO reagovalo pomalu
Narušení vzdušného prostoru Severoatlantické aliance, k němuž došlo nad Estonskem, odhalilo znepokojivé skutečnosti o obranné pohotovosti Aliance. Tři ruské letouny pronikly hluboko do estonského území a pohybovaly se pouhých několik kilometrů od Tallinnu. Na místo byly vyslány stíhačky z Finska, Švédska a Itálie, ale až s několika minutovým zpožděním.
Estonské úřady okamžitě aktivovaly článek 4 Severoatlantické smlouvy, který vyzývá ke konzultacím mezi členskými státy v případě ohrožení. Odpověď však mnohým nestačila. Ozývají se hlasy, že pouze konzultace už k ochraně nestačí.
Tvrdá slova z Estonska i Prahy
Předseda zahraniční komise estonského parlamentu Marko Mikhelson byl mezi prvními, kdo požadovali radikálnější reakci. Na síti X připomněl, že v roce 2015 bylo ruské letadlo sestřeleno tureckou armádou po pouhých 17 vteřinách v cizím vzdušném prostoru. „17 vteřin vs. 12 minut. Příště uděláme právě to, pokud víte, co tím myslím,“ napsal.
