◉ Vít Rakušan označil Jindřicha Rajchla za jednoho z nejnebezpečnějších politiků.
◉ Přesto odsoudil útok na jeho soukromí jako nepřijatelný a brutální.
◉ Podle Rakušana musí být soukromí chráněno u všech, i u politických oponentů.
◉ Veřejné chování chce nadále ostře komentovat, ale bez zasahování do osobního života.
Soukromí je podle ministra vnitra Víta Rakušana hodnotou, která musí být chráněna za všech okolností. I v případě, že jde o jeho názorového protivníka Jindřicha Rajchla. Veřejným prostorem otřáslo vyjádření, ve kterém se Rakušan jasně distancoval od zásahu do Rajchlova osobního života. V rozhovoru či statusu však zároveň nenechal nit suchou na jeho politických postojích. Ministr tak rozděluje veřejnou a soukromou rovinu — a důsledně hájí etické hranice. Co přesně řekl o Rajchlovi? A proč považuje jeho soukromí za nedotknutelné?
Rakušan: Rajchl je hrozbou, ale jeho soukromí musí být chráněno
Vít Rakušan se ve veřejném vyjádření ostře ohradil vůči zásahu do soukromí Jindřicha Rajchla, i přesto, že jej označil za „jednoho z nejnebezpečnějších lidí na naší politické scéně“. Přiznal, že s Rajchlem „nesouhlasí snad v ničem“, co prosazuje nebo říká.
Navzdory hlubokým politickým neshodám považuje Rakušan za nezbytné odsoudit jakýkoliv zásah do osobní sféry tohoto kontroverzního politika.
„Mělo by nás zajímat, co říká a jak se chová ve veřejném prostoru, na to budu poukazovat bez slitování. Jeho soukromí je ale nedotknutelné jako soukromí kohokoliv jiného ve svobodné zemi,“ uvedl Rakušan.
Ochrana soukromí jako demokratický základ
Ministr vnitra tak jasně vymezil hranici mezi veřejným vystupováním a osobním životem. Přestože je Rajchl známý svými radikálními postoji a výroky, podle Rakušana není žádný důvod porušovat jeho právo na soukromí.
Touto reakcí Rakušan zřejmě reagoval na nedávné incidenty, kdy se do médií či sociálních sítí dostaly osobní informace o Jindřichu Rajchlovi, případně detaily z jeho života, které se nijak netýkají jeho veřejné činnosti.
Postavil se tak nejen za právní, ale i etické limity, které by měly platit ve svobodné a demokratické společnosti. A to i v případě, že se jedná o politického odpůrce.
