Von der Leyenová varuje: Rozpočet EU se bez nových peněz neobejde. Nové daně, vyšší příspěvky nebo omezení výdajů jsou na stole

Rozpočet EU na roky 2028 až 2034 bude jedním z hlavních témat irského předsednictví.
Evropská komise podle Ursuly von der Leyenové potřebuje nové vlastní zdroje ve výši zhruba 66 miliard eur ročně.
Pokud se státy nedohodnou, může podle šéfky Komise hrozit buď zvýšení národních příspěvků, nebo výrazné škrty.
Kyperský návrh rozpočet mírně snížil, ale řada zemí s ním stále není spokojena.

Rozpočet EU se znovu dostává do centra politického vyjednávání mezi členskými státy. Evropská unie připravuje nový sedmiletý finanční rámec pro roky 2028 až 2034 a už nyní je jasné, že shoda nebude jednoduchá. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová během návštěvy Irska upozornila, že bez nových vlastních zdrojů by unie musela hledat peníze jinde. Jednou z možností by bylo zvýšení příspěvků členských států.

Druhou možností by podle ní byly rozsáhlé škrty v předloženém návrhu. Problém je v tom, že země, které do unijní pokladny přispívají nejvíce, se navýšení plateb brání. Komise proto prosazuje nové příjmy, například z uhlíkového cla nebo vyšší spotřební daně z tabáku. Do diskuse vstoupil také Evropský parlament s dalšími návrhy. Jak velký tlak nyní rozpočet EU vytváří na jednotlivé státy?

Rozpočet EU potřebuje nové vlastní zdroje

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová během návštěvy Irska uvedla, že bez nových vlastních zdrojů nebo vyšších příspěvků členských států by se musel unijní rozpočet výrazně zmenšit. Po pátečním jednání s irským premiérem Micheálem Martinem zdůraznila, že nalezení kompromisu ohledně nových zdrojů příjmů je nezbytné.

Irsko převzalo 1. července předsednictví EU a právě dohoda o novém sedmiletém rozpočtu na roky 2028 až 2034 má být jedním z jeho hlavních úkolů. Rozpočet EU přitom zahrnuje základní oblasti výdajů unie, od zemědělských dotací přes kohezní fondy až po dopravní infrastrukturu či pomoc rozvojovým zemím.

Členské státy dnes do rozpočtu přispívají hlavně podle své ekonomické síly, tedy podle hrubého národního důchodu. Komise však už dříve navrhla pět nových vlastních zdrojů. Mezi nimi jsou například příjmy z takzvaného uhlíkového cla nebo zvýšení spotřební daně z tabáku.

Další tři možnosti nedávno přidal Evropský parlament. Jde o daň z digitálních služeb, daň z on-line hazardních her a zdanění kapitálových zisků z kryptoaktiv.

Rozpočet EU by podle von der Leyenové mohl přijít o 40 procent

Ursula von der Leyenová jasně popsala, jak velkou částku Komise hledá. „V průměru potřebujeme přibližně 66 miliard eur ročně z nových vlastních zdrojů,“ prohlásila šéfka unijní exekutivy.

Pokud se podle ní nepodaří získat peníze z nových vlastních zdrojů, zbývá už jen varianta vyšších národních příspěvků. Právě to je ale politicky citlivé, protože některé státy s navýšením plateb nesouhlasí. Mezi země, které už nyní patří k největším přispěvatelům do rozpočtu, patří například Německo nebo Nizozemsko.

Von der Leyenová zároveň upozornila, že odmítnutí obou možností by mělo přímý důsledek: škrty. „Pokud nechcete zvýšit národní příspěvky členských států a zároveň nebudete mít nové vlastní zdroje, budete muset škrtat. Pokud bychom museli provést škrty, které by kompenzovaly těchto 66 miliard eur ročně, znamenalo by to snížení předloženého návrhu o 40 procent,“ dodala předsedkyně EK.

Tím dala členským státům najevo, že rozpočet EU se bez dohody o příjmech neobejde. Spor se tak netýká pouze výdajů, ale i toho, kdo a jak má budoucí unijní priority zaplatit.

Rozpočet EU už má první návrh i upravený rámec

Evropská komise zveřejnila první návrh nového sedmiletého rozpočtu loni v červenci. Jeho objem činil 1,76 bilionu eur, tedy přibližně 42,6 bilionu korun. Tento návrh se stal výchozím bodem pro další jednání mezi členskými státy.

Kyperské předsednictví před několika týdny představilo takzvaný vyjednávací rámec. Šlo o rozsáhlou tabulku s konkrétními částkami pro jednotlivé výdajové kapitoly. Podle tohoto upraveného návrhu by měl celkový objem dosáhnout 1,73 bilionu eur, tedy asi 41,9 bilionu korun.

Škrty v kyperském návrhu představují přibližně 32,8 miliardy eur, což odpovídá asi 793,6 miliardy korun. Upravená verze je tak o dvě procenta nižší než původní návrh Evropské komise.

Podle premiéra Andreje Babiše je kyperský návrh pro Česko lepší, Praha s ním ale stále není spokojena. Kritika přitom přichází z více stran. Německo a Rakousko by chtěly rozpočet ještě více snížit, zatímco jiné hlasy tvrdí, že návrh není dost ambiciózní a že by se měl naopak zvýšit.

Rozpočet EU musí najít politickou shodu do konce roku

O budoucím rozpočtu jednali také unijní prezidenti a premiéři na červnovém summitu EU. Jejich připomínky a další konzultace s členskými státy se mají promítnout do nového vyjednávacího rámce. Ten by mělo Irsko představit lídrům na říjnové Evropské radě.

Předseda Evropské rady António Costa uvedl, že dohody o rozpočtu je potřeba dosáhnout do konce letošního roku. Neoficiálně se proto hovoří také o dalším summitu v Bruselu na konci listopadu, kde by se téma znovu řešilo.

Ideální scénář počítá s tím, že konečná shoda by mohla nastat na prosincovém summitu těsně před Vánocemi. Zároveň by se tak stalo na konci irského předsednictví. Rozpočet EU tak vstupuje do klíčové fáze vyjednávání, ve které se bude rozhodovat nejen o výši výdajů, ale i o tom, jaké nové příjmy bude unie schopna prosadit.

FAQ

Proč Evropská komise požaduje nové vlastní zdroje pro rozpočet EU?

Evropská komise tvrdí, že nové vlastní zdroje jsou nutné, protože bez nich by bylo nutné buď zvýšit národní příspěvky členských států, nebo výrazně škrtat. Ursula von der Leyenová uvedla, že unie potřebuje přibližně 66 miliard eur ročně z nových příjmů. Právě tato částka je podle ní klíčová pro udržení rozsahu předloženého návrhu rozpočtu.

Co by se stalo, kdyby se státy na nových zdrojích nedohodly?

Podle Ursuly von der Leyenové by v takovém případě zůstaly dvě hlavní možnosti. Členské státy by musely navýšit své národní příspěvky, nebo by se musel návrh rozpočtu výrazně seškrtat. Předsedkyně Komise varovala, že škrty nahrazující 66 miliard eur ročně by znamenaly snížení návrhu až o 40 procent.

Jaké nové zdroje příjmů jsou ve hře?

Evropská komise navrhla pět nových vlastních zdrojů, mezi nimi například příjmy z uhlíkového cla nebo zvýšení spotřební daně z tabáku. Evropský parlament k tomu nedávno přidal další tři návrhy. Jde o daň z digitálních služeb, daň z on-line hazardních her a zdanění kapitálových zisků z kryptoaktiv.

Proč se některé země brání vyšším národním příspěvkům?

Vyšší příspěvky odmítají hlavně státy, které už nyní patří mezi největší plátce do unijního rozpočtu. V dodaném podkladu jsou zmíněny například Německo a Nizozemsko. Tyto země nechtějí, aby se rostoucí potřeby unijního rozpočtu řešily primárně dalším zatížením národních rozpočtů.

Jak se liší návrh Evropské komise a kyperský vyjednávací rámec?

Původní návrh Evropské komise počítal s rozpočtem ve výši 1,76 bilionu eur. Kyperský vyjednávací rámec navrhl snížení na 1,73 bilionu eur. Rozdíl představuje přibližně 32,8 miliardy eur, tedy zhruba dvě procenta oproti původnímu návrhu Komise.

Kdy by měla být dohoda o novém rozpočtu EU hotová?

Podle předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba dosáhnout dohody do konce letošního roku. Nový vyjednávací rámec by mělo Irsko představit na říjnové Evropské radě. Neoficiálně se počítá také s možným jednáním v Bruselu na konci listopadu a s finální shodou na prosincovém summitu před Vánocemi.