Zemanova exekuce zastavena, ale až po průšvihu! Může si exprezident dělat, co chce?

Celý případ se začal psát v květnu 2024, kdy Miloš Zeman v rozhovoru pro Parlamentní listy prohlásil, že Zdeněk Šarapatka byl „vyhozen dvěma premiéry“ ze Strakovy akademie. Toto tvrzení se ukázalo jako nepravdivé. Soudy ve všech instancích potvrdily, že šlo o pomluvu. A tak přišel rozsudek: veřejná omluva a finanční odškodnění.

Zeman s omluvou neotálel – zveřejnil ji koncem ledna 2025. Jenže peníze poslány nebyly. Šarapatka proto podal návrh na exekuci. Ten byl doručen soudu v únoru. A právě zde začal právní zádrhel.

Zeman splnil finanční povinnost pozdě – ale ještě předtím, než mu exekutor oficiálně doručil oznámení. A právě tento detail sehrál klíčovou roli. Podle soudce Tomáše Behra bylo tímto splněno kritérium pro zastavení exekuce.

Kdo tedy zaplatil?

Zajímavé je, že peníze – jak 50 tisíc korun Šarapatkovi, tak soudní výlohy 4840 korun – neposlal Zeman osobně. Obě částky byly uhrazeny z účtu jeho právního zástupce Martina Páska. Ten tak nejen zastupoval prezidenta v soudním řízení, ale zároveň mu „kryl záda“ i finančně.

Exekuce nebyla bez následků

I když soud řízení zastavil, exekutor Dušan Šnaider mezitím začal jednat. Prověřoval majetkové poměry Miloše Zemana. Takový krok může být pro bývalou hlavu státu krajně nepříjemný – už kvůli mediální pozornosti, kterou přitahuje. Exekuce tak sice z právního hlediska nebyla platná, ale její mediální dopad se zcela vymazat nedá.

Co říká Šarapatkův právník?

Artur Ostrý, který Šarapatku zastupuje, upozorňuje na klíčový moment: peníze přišly až po podání návrhu na exekuci. To podle něj potvrzuje, že Zeman s úhradou váhal, dokud nebyl právně donucen. Navíc poukazuje na to, že soudy několikrát potvrdily nepravdivost výroku, a tedy i oprávněnost celé žaloby.

Precedens pro budoucnost?

Celý případ vyvolává otázku, jak by se měli chovat veřejní činitelé. Zeman jako bývalý prezident opakovaně vystupoval s ostrými výroky – a často se vyhýbal odpovědnosti. Tentokrát však narazil.

Soudní rozhodnutí a následná exekuce – i když později zrušená – jsou jasným vzkazem: slova mají váhu. A pokud jsou nepravdivá, mohou přinést nejen omluvu, ale i finanční postih. Tento případ se tak může stát precedentem pro další podobné spory.

Exekuce byla zrušena. Zeman zaplatil. Ale otázka reputace zůstává otevřená. Nejen pro něj, ale i pro každého veřejného činitele, který se rozhodne využívat ostré slovní útoky jako součást svého politického stylu.

Zda to bude mít vliv na veřejné mínění a politickou kulturu? To ukáže čas. Každopádně se z této epizody stala učebnicová ukázka právní odpovědnosti za slovo.