◉ EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur, kterou pokryje ze svého rozpočtu.
◉ Česko, Maďarsko a Slovensko se odmítly na záruce podílet.
◉ Zmrazená ruská aktiva zatím zůstávají nedotčená, reparační půjčka bude řešena později.
◉ Kyjev získá potřebné prostředky už v dubnu, další jednání budou následovat.
Půjčka pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur získala souhlas lídrů EU. Po dlouhých jednáních v Bruselu padlo rozhodnutí, které má Kyjevu zajistit finanční stabilitu na další dva roky. Klíčový plán podpořilo 24 členských států. Česko, Maďarsko a Slovensko se však rozhodly ke garanci nepřipojit. Peníze poskytne Unie formou společné půjčky podložené svým rozpočtem. I nadále se bude jednat o využití zmrazených ruských aktiv. Co vedlo k tomuto kompromisu? A jaké jsou další kroky?
Půjčka pro Ukrajinu prošla i bez účasti tří států
Evropská unie se po složitém jednání dohodla na poskytnutí půjčky pro Ukrajinu v hodnotě 90 miliard eur. Dohoda byla oznámena předsedou Evropské rady Antóniem Costou na síti X. Tato forma pomoci má Kyjevu pomoci s civilními a obrannými výdaji v letech 2026 a 2027.
Zajímavostí je, že Česko, Maďarsko a Slovensko odmítly ručit za půjčku, čímž se odlišily od zbývajících 24 států EU. Finanční prostředky EU získá prostřednictvím vlastní půjčky z finančních trhů, kterou zaručí rezervami v rozpočtu. Zmíněné tři země tak neponesou žádné riziko v případě problémů se splácením.
Podle německého kancléře Friedricha Merze jde o důležitý signál: „Z Evropy to Putinovi vysílá jasný signál: Tato válka se nevyplatí. Ruská aktiva si necháme zmrazená, dokud Rusko nezaplatí Ukrajině reparace.“
Reparační půjčka z ruských aktiv? EU zatím hledá řešení
Přestože bylo původně plánováno využít zmrazená ruská aktiva k financování Ukrajiny, právní a technické komplikace přiměly lídry hledat jiné řešení. Většina těchto aktiv se nachází v Belgii, která má obavy, že by mohla čelit právním sporům s Ruskem, pokud by je využila.
Proto půjčka pro Ukrajinu bude nyní řešena jako dočasné opatření, přičemž práce na takzvané reparační půjčce budou pokračovat. Evropská komise získala mandát pokračovat v přípravách této formy podpory. Jak uvedl Costa: „Dali jsme Evropské komisi mandát, aby pokračovala v práci na reparační půjčce založené na imobilizovaných ruských aktivech.“
Představitel Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev ale označil rozhodnutí EU za: „vážnou ránu pro válečné štváče v čele s neúspěšnou Ursulou“, čímž narážel na šéfku Evropské komise von der Leyenovou.
Podle odhadů MMF potřebuje Ukrajina pro civilní a vojenské účely v příštích dvou letech asi 135 miliard eur. Půjčka ve výši 90 miliard eur pokryje přibližně dvě třetiny této částky. EU očekává, že Kyjev ji začne splácet až poté, co Rusko zaplatí reparace.
