◉Premiér Babiš odmítá, aby Česko dávalo mimořádné garance za půjčky Ukrajině.
◉Evropská rada zvažuje využití zmrazených ruských aktiv jako zdroj financování pomoci.
◉Belgii trápí právní rizika a možná odveta ze strany Ruska.
◉Slovensko pod Ficem odmítá financovat vojenskou pomoc Ukrajině.
Zmrazená ruská aktiva jsou v centru sporů mezi evropskými lídry. Premiér Andrej Babiš před summitem Evropské rady zdůraznil, že Česká republika nebude poskytovat žádné mimořádné záruky na pomoc Ukrajině. I když podporu této zemi nezpochybňuje, odmítá, aby se pomoc financovala z českého rozpočtu. Evropská unie se totiž rozhoduje, zda sáhne právě na zmrazená ruská aktiva. Jak se k tomu staví další státy a co to může znamenat pro Česko?
Babiš: Pomáhejme, ale bez rizika pro český rozpočet
Premiér Andrej Babiš zdůraznil, že Česko podporuje pomoc Ukrajině, ale mělo by se držet dosavadního způsobu financování. „Myslíme, že peníze pro Ukrajinu můžou být financovány tak jako v minulosti, to znamená, že si Evropa půjčí,“ prohlásil před summitem Evropské rady.
EU momentálně uvažuje o dvou variantách, jak pomoc financovat v letech 2026 a 2027 – buď klasickou půjčkou, nebo reparační půjčkou zajištěnou zmrazenými ruskými aktivy. Tato aktiva, v hodnotě asi 210 miliard eur, jsou z velké části uložena v belgickém Euroclearu.
Právě Belgie varuje před právními důsledky. „Belgie upozorňuje na to, že v případě, že by došlo k zabavení zmrazených ruských aktiv, by zabavila Ruská federace veškerá aktiva členských států EU,“ uvedl Babiš.
Pokud by se aktiv využilo bez dohody, hrozí podle belgického premiéra Bart De Wevera právní i finanční následky. Každý členský stát by mohl nést část zátěže. V případě Česka se mluví o 89–92 miliardách korun.
Zmrazená ruská aktiva dělí Evropu
Některé státy, jako Itálie, Malta či Slovensko, mají k návrhu výhrady. Slovenský premiér Robert Fico otevřeně řekl, že nepodpoří žádné řešení, které by financovalo vojenské výdaje Ukrajiny. Podle něj by se zmrazená ruská aktiva měla použít až po skončení války, a to se souhlasem Moskvy.
Proti Ficovi ostře vystoupili slovenští opoziční politici. Michal Šimečka upozornil, že Slovensko stále platí za ruskou ropu a plyn, čímž Rusko nepřímo podporuje. „Fico odmítá podporovat Ukrajinu, ale ochotně platí Rusku za energie,“ prohlásil.
Babiš zároveň řekl, že Česko nadále počítá s humanitární pomocí Ukrajině, ale odmítá nést riziko mimořádných garancí. „Nechceme zatížit naše příští rozpočty,“ zdůraznil.
Politické napětí i obavy z odvety Ruska
Na neformální schůzce frakce Patrioti pro Evropu se Babiš sešel s Viktorem Orbánem, Marine Le Penovou i Geertem Wildersem. Orbán uvedl, že si s Putinem vyměňovali dopisy a že Rusko by na zabavení aktiv reagovalo „ráznou odpovědí“.
„Kreml odpověděl, že by následovala ‚rázná odpověď za použití všech nástrojů mezinárodního práva‘,“ tvrdí Orbán.
Česko chce víc z obranného fondu SAFE
Při jednání Babiš oznámil, že Česko bude žádat vyšší podíl z obranného fondu EU než původních dvě miliardy eur. Peníze by měly směřovat na nákup tanků Leopard 2 A8, vozidel Tatra T-815 a výstavbu dálnice D11.
