„Krást nebudu, mám celkem dost peněz.“ Babiš se bránil kritice při schůzi o nedůvěře

Babiš se před poslanci pustil do obhajoby svého kabinetu a reagoval na výhrady opozice.
Mimořádná schůze Sněmovny se týká návrhu na vyslovení nedůvěry vládě.
Jedním z hlavních témat je státní rozpočet na příští rok s navrhovaným schodkem 386 miliard korun.
Opoziční návrh podpořilo 92 poslanců, zatímco k vyslovení nedůvěry vládě je zapotřebí nejméně 101 hlasů.

Babiš a jeho vláda čelí další mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny, kterou iniciovaly opoziční strany. Politická debata začala v úterý a už předem bylo zřejmé, že může trvat mnoho hodin. Opozice chce otevřít zejména otázku hospodaření státu a návrhu rozpočtu na příští rok. V něm vláda počítá se schodkem ve výši 386 miliard korun. Kabinet naopak spojuje načasování schůze také s blížícími se volbami a tvrdí, že jde především o politickou prezentaci opozice.

Návrh na svolání schůze podepsalo všech 92 opozičních poslanců. Pro skutečné vyslovení nedůvěry by však muselo hlasovat nejméně 101 zákonodárců. Úterní jednání bylo večer přerušeno a pokračování bylo naplánováno na středu. Co během dlouhé debaty zaznělo a jak Babiš na kritiku opozice reagoval?

Babiš označil schůzi za předvolební akci

Ještě před zahájením debaty premiér Andrej Babiš (ANO) zpochybňoval smysl celého pokusu o vyslovení nedůvěry a upozorňoval na počet hlasů, který má opozice k dispozici. „Bude to jeden obrovský předvolební mítink,“ prohlásil. K pádu vlády je potřeba nejméně 101 hlasů, zatímco návrh na svolání schůze podpořilo všech 92 poslanců ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09.

Předseda STAN Vít Rakušan si naopak stěžoval na způsob, jakým byla debata zahájena. „My se ke slovu nedostaneme. Dnes to bude exhibice vládní politiky,“ uvedl. Už předem se počítalo s možností, že se jednání protáhne do dalšího dne, což se nakonec také stalo. Úterní část schůze byla večer přerušena a poslanci měli pokračovat ve středu.

Předseda poslaneckého klubu Motoristů a ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný naopak opoziční návrh prezentoval jako protest proti krokům současného kabinetu. Šťastný je zároveň předsedou poslaneckého klubu Motoristé sobě a členem Babišovy vlády.

Babiš mluvil téměř dvě hodiny a odmítal kritiku

Babiš během svého úvodního vystoupení tvrdil, že značná část opoziční kritiky míří přímo proti jeho osobě. „Velice úsměvné je to, že nás tady chcete odvolávat, protože neplníme předvolební sliby,“ reagoval premiér. Jeho vystoupení trvalo přibližně dvě hodiny a věnoval se v něm nejen práci své vlády, ale také předchozím kabinetům a výtkám politických soupeřů.

Premiér následně opozici obvinil, že její politika byla dlouhodobě založena především na odporu vůči němu. „Ale chápu, že vy potřebujete stále říkat nepravdu (…) Celý váš program byl vždycky jenom antibabiš,“ prohlásil. V další části projevu se dostal také k otázce svého majetku. „Já krást nebudu, ani jsem nikdy nekradl a nemám to zapotřebí, protože mám celkem dost peněz,“ řekl Babiš.

Během jeho vystoupení se před řečnickým pultem pohyboval poslanec Marian Jurečka z KDU-ČSL s transparentem upozorňujícím na plánovaný schodek státního rozpočtu ve výši 386 miliard korun. Právě návrh rozpočtu patří mezi hlavní témata, kvůli nimž opozice schůzi iniciovala. Podle ČT24 opozice uvádí vedle rozpočtu také otázku střetu zájmů premiéra a své výhrady ke krokům vlády vůči některým institucím, médiím či neziskovému sektoru.

Babiš nebyl jediný, kdo vládu ve Sněmovně hájil

Po premiérovi vystupovali také další představitelé vládních stran. K řečnickému pultu se postavil předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD), ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) i Boris Šťastný za Motoristy. Část jejich vystoupení se soustředila také na kritiku předchozí vlády Petra Fialy.

„Bývalá Fialova vláda neudělala nic, nechala tady sdírat naše občany,“ prohlásil Okamura. Později dodal: „Příšerný to tady bylo za té minulé vlády.“ Boris Šťastný zase kritizoval předchozí kabinet mimo jiné kvůli růstu životních nákladů.

Okamura se věnoval rovněž zahraniční politice. Podle něj současný kabinet na rozdíl od minulé vlády prosazuje pragmatičtější přístup, zatímco předchozí politika podle jeho názoru zhoršila vztahy České republiky s řadou zemí. Jde o politické hodnocení předsedy SPD, nikoli o nezávisle doložený závěr.

FAQ

Proč opozice vyvolala hlasování o nedůvěře Babišově vládě?
Opoziční strany jako jeden z hlavních důvodů uvádějí návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 386 miliard korun. Zmiňují také střet zájmů premiéra a své výhrady vůči některým dalším krokům kabinetu. Návrh na svolání mimořádné schůze podepsalo všech 92 opozičních poslanců.
Kolik hlasů je potřeba k vyslovení nedůvěry vládě?
Ústava vyžaduje souhlas nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy nejméně 101 hlasů. Opoziční strany mají pod návrhem 92 podpisů. Samotné svolání schůze proto automaticky neznamená, že bude vládě nedůvěra skutečně vyslovena.
Jakou roli hraje návrh státního rozpočtu?
Rozpočet je jedním z hlavních bodů opoziční kritiky. Vláda navrhla na příští rok deficit ve výši 386 miliard korun. Spor se vede především o tempo zadlužování, výdajové priority a způsob, jakým kabinet své rozpočtové kroky zdůvodňuje.
Proč se jednání protáhlo do dalšího dne?
Ve Sněmovně postupně vystupovala řada členů vlády a dalších poslanců. Už před zahájením schůze se očekávalo, že rozprava může být dlouhá. Poslanci proto v úterý večer jednání přerušili s tím, že budou pokračovat ve středu.
Je hlasování o nedůvěře stejné jako hlasování o důvěře?
Ne. Hlasování o důvěře se používá zejména při nástupu nové vlády nebo v situacích stanovených ústavou, zatímco návrhem na vyslovení nedůvěry se opozice snaží získat většinu poslanců pro ukončení mandátu kabinetu. Pro vyslovení nedůvěry musí hlasovat minimálně 101 poslanců.
Co se stane, pokud vláda nedůvěru nezíská?
Pokud pro návrh nehlasuje potřebných 101 poslanců, kabinet pokračuje ve funkci. Samotná schůze ale umožňuje opozici veřejně předložit své výhrady a vládě na ně reagovat. Výsledek tedy určuje hlasování Poslanecké sněmovny.