Později se sice pokusil situaci mírnit a na síti X napsal, že by jako prezident dodržoval závazky NATO, ale škoda už byla napáchána. Výrok vyvolal kritiku doma i v zahraničí, zejména v Polsku.
Polská a mezinárodní reakce na dřívější výrok
Babišovu odpověď glosoval i polský prezident Andrzej Duda:
„Možná se ho mohli zeptat, co by udělal, kdyby zaútočili na Slovensko,“ poznamenal ironicky, čímž rozesmál okolní politiky i novináře.
Sarkasticky situaci komentoval i Miloš Zeman, který byl do té doby vnímán jako Babišův spojenec. Oba se tehdy veřejně smáli, ale ve světle mezinárodní politiky šlo o velmi nešťastné gesto, které mohlo Česko postavit do světla nedůvěryhodného partnera.
Článek 5 NATO jako lakmusový papírek politické důvěryhodnosti
Obrat Andreje Babiše ukazuje, jak rychle se může politická strategie změnit. Co ještě včera působilo jako odmítání války a podpora míru, dnes vystřídala alianční solidarita a snaha ukázat se jako odpovědný státník. Otázkou ale zůstává, zda veřejnost tuto změnu přijme jako upřímnou, nebo jen jako další pokus získat voliče.
Článek 5 NATO přitom není téma, s nímž by se mělo zacházet lehkovážně. V době narůstajících konfliktů a hybridních hrozeb je potřeba, aby politici zaujímali konzistentní a důvěryhodné postoje. A právě zde se Andrej Babiš bude muset ještě hodně snažit, aby přesvědčil nejen voliče, ale i zahraniční partnery.
Komentáre môžu pridávať len registrované a prihlásené používateľky.
Přihlásit se nebo vytvořit účet