◉ Českoslovenští vojáci v záloze za mír stanuli před soudem kvůli podezření z podpory terorismu.
◉ Miloš Ouřecký přiznal, že na Donbas odjel pomáhat proruským povstalcům, ale prý nechtěl bojovat.
◉ Klíčovou roli v celé věci měl sehrát bývalý voják a šéf spolku Ivan Kratochvíl.
◉ Ministerstvo vnitra i BIS označily spolek za extremistický – odpůrce NATO i EU.
Českoslovenští vojáci v záloze za mír se ocitli v centru soudního procesu, který rezonuje českou společností.
Skupina čelí obžalobě z podpory a financování terorismu kvůli kontaktům s proruskými separatisty na východní Ukrajině. Před soudem v Praze vystoupil jeden z obžalovaných – Miloš Ouřecký, který přiznal, že se na Donbas vydal dobrovolně. Tvrdí ale, že šlo o osobní rozhodnutí, ne o organizovanou misi. Spolek, jehož činnost sleduje i tajná služba, se dlouhodobě profiluje jako odpůrce NATO a EU. Na místě byla i početná skupina příznivců, kteří svým oblíbencům přišli vyjádřit podporu. Kdo všechno je zapleten a co se opravdu dělo v pozadí celé operace?
U pražského městského soudu se tento týden odehrál výrazný moment ve vyšetřování činnosti spolku Českoslovenští vojáci v záloze za mír. Členové této paramilitární skupiny, která sdružuje převážně bývalé vojáky, čelí závažným obviněním včetně podpory a financování terorismu.
Českoslovenští vojáci v záloze za mír a cesta na Donbas
Miloš Ouřecký, jeden z obžalovaných, se přiznal k tomu, že se v roce 2017 připojil k proruským silám na Donbase. Podle obžaloby nebyl jeho výjezd náhodný. Údajně ho na Ukrajinu vyslal spolek Českoslovenští vojáci v záloze za mír, aby po návratu v Česku předával nabyté bojové zkušenosti.
„Jel jsem tam z vlastní iniciativy. Chtěl jsem poznat, co se tam děje a nějakým způsobem pomoct. Kolovaly informace, že NATO chce rozpoutat válku s Ruskem,“ uvedl u soudu Ouřecký. Vysvětlil, že popud k jeho cestě přišel od šéfa spolku, Ivana Kratochvíla, po jedné z besed. Měl mu nabídnout účast s tím, že je „potřeba každá ruka“.
Letenky si podle vlastních slov hradil sám, ale Kratochvíl a další členové údajně zařídili potřebné zázemí. Na Donbasu byl nakonec přiřazen k jednotce tzv. Doněcké lidové republiky. Zbraně sice dostal, tvrdí ale, že do bojů přímo nezasahoval – zajišťoval přepravu vojáků a zásob. Přesto několikrát čelil palbě.
Obvinění, extremistické názory a zpochybnění terorismu
Vedle Kratochvíla čelí obžalobě i velitelka štábu Andrea Krulišová a pravoslavný duchovní Přemysl Hadrava. Státní zástupce je viní nejen z podpory terorismu, ale i z jeho financování – údajně posílali peníze na další akce na Donbasu. Hadravu a dalšího člena spolku, Vladimíra Štádlera, pak obžaloba viní i z nedovoleného ozbrojování.
Obhájci všech obžalovaných zpochybňují závažnost obvinění. „Bylo nezbytné ukázat, že i ČR má nějaké teroristy. Hráli si na vojáčky, nevěděli, o co jde,“ uvedl advokát Kratochvíla. Právník Krulišové zdůraznil, že neobvyklé názory nejsou totéž co podpora terorismu.
Českoslovenští vojáci v záloze za mír pod drobnohledem státu
Spolek Českoslovenští vojáci v záloze za mír dlouhodobě kritizuje členství České republiky v NATO a EU. Jejich činnost sleduje Bezpečnostní informační služba, která je označuje za extremistickou. Členové spolku často šíří proruské narativy a varují před údajnou hrozbou ze Západu. V minulosti pořádali i hlídky na hranicích kvůli strachu z migrantů.
Před soudem se bude rozhodovat nejen o jednotlivcích, ale možná i o tom, jak český právní systém nahlíží na paramilitární aktivity spojené s cizími ozbrojenými konflikty.
