Eva Decroix, čerstvě jmenovaná ministryně spravedlnosti, rozvířila české politické vody hned v úvodu svého mandátu. Po důkladné kontrole osobních údajů oznámila, že veškeré oficiální materiály nechá zbavit titulu „Mgr.“, který dosud užívala. Přestože na její odbornosti nikdo zásadně nepochybuje, gesto okamžitě vyvolalo otázky o transparentnosti veřejných činitelů a o tom, jak přísně se vlastně v Česku bdí nad správností akademických titulů.
Její příběh začíná na univerzitě ve francouzském Lille, kde absolvovala čtyřletý právnický program Master 1. Po návratu domů si nechala diplom v roce 2008 nostrifikovat na Univerzitě Karlově – bez automatického přiznání českého magisterského titulu, který je tradičně spjat s pětiletým studiem.
Přesto se zkratka „Mgr.“ po léta objevovala v CV, na parlamentních stránkách či soudních dokumentech. Sama Decroix dnes tvrdí, že titul přestala aktivně uvádět už v roce 2024 poté, co zjistila, že na něj nemá formální nárok. Z „laxnosti“ však zůstal v některých starších podkladech, což se stalo vítanou municí pro kritiky.
Rozbuškou se stalo několik mediálních článků na jaře 2025, které upozornily na nesoulad mezi právní realitou a veřejně deklarovaným titulem. Následoval příval reakcí – od výzev k demisi až po hlasy hájící ministryni s tím, že jde o „papírovou“ drobnost. Sama Decroix zareagovala slibem, že do konce měsíce nechá titul odstranit ze všech interních i veřejných dokumentů.
Jak se však mohlo stát, že v kanceláři, která má dohlížet na dodržování zákonů, prošel akademický titul bez pevného právního základu? A co nám tato aféra říká o tom, jak si v Česku vážíme akademických zkratek a symbolů?
