◉ Jaký postoj k Evropské unii a Bruselu vyjádřil Fiala v roce 2015 při svém projevu na kongresu ODS
◉ Jaké argumenty použil proti unijním politikám v oblasti energetiky a regulací
◉ S jakými svými výroky ho můžeme konfrontovat dnes (2023–2025)
◉ Jak se – pokud vůbec – proměnil jeho postoj k Evropské unii a klimatu v čase
Brusel byl v projevu Petra Fialy v roce 2015 označen za zdroj ideologických „receptů“, které podle něj selhávají na národní úrovni. Již tehdy říkal, že politika EU místy „postrádá zdravý rozum“ – a že Brusel nezná víc odpovědí, než že se má stát vším. Dnes je Fiala předsedou vlády a čelí novým výzvám: energetika, klimatické cíle, tlak z Bruselu. Jak moc se proměnil? A co zůstalo stejné? Ponořte se do analýzy, která odhalí Fialovu vývojovou trajektorii.
Fialův projev z roku 2015 – kritika Bruselu
V květnu 2015, na jednom z kongresů ODS, pronesl Petr Fiala projev, v němž ostře odmítal univerzální recepty unijní politiky. „Kdekdo se zaklíná Evropou, spoléhá na nějaké Bruselské recepty,“ řekl tehdy a pokračoval: „Já tedy ne – na všechno má Brusel jednu odpověď. … Co funguje na národní úrovni, selhává v Bruselu.“ Dále varoval, že unie stanoví povinné procenta obnovitelných zdrojů, zakáže jadernou energii, zdraží energie — a přitom tvrdí, že tak budeme konkurenceschopní. To považoval za iluzorní: „Je to proti zdravému rozumu.“
V projevu varoval i před „iracionální realitou“, která vzniká, když se politici zavřou ve svých „klimatizovaných kancelářích“ a plánují, jak vylepšit životy, aniž by čelili reálnému světu. Srovnával evropské státy, které prý „věří v práci, vzdělání a oběti“, s českou neschopností držet krok: „Pokud se sebou rychle něco neuděláme, ujedou nám vlaky, protože jedou po rychlejších tratích než my máme k dispozici.“
Tento výrok vyjadřuje základní tón: obava, že Česká republika zůstane pozadu vůči dynamickému rozvoji v Asii, v inovacích, a že Bruselové direktivy či ideologická opatření spíš škodí než pomáhají.
Vývoj ve Fialových postojích – změna či kontinuita?
Porovnáme-li výrok z roku 2015 s některými jeho nedávnými postoji (2022–2025), nacházíme jak paralely, tak proměny.
Energetika a klimatické cíle.
V roce 2025 vláda vedená Fialou odmítla návrh Evropské komise na snížení emisí CO₂ o 90 % do roku 2040. Podle něj by to ohrozilo konkurenceschopnost Česka. Řekl, že Česko nepodpoří žádný další ekologický cíl, který by ohrozil dostupné a spolehlivé dodávky energie.
To odpovídá jeho dřívějším obavám z drahých energií a z ideologických unijních direktiv, které podle něj nepočítají s realitou na národní úrovni. Zároveň ale v jiných výrocích zmiňuje nutnost kombinace jádra a obnovitelných zdrojů, jako řešení energetické bezpečnosti.
V roce 2024 v rozhovoru pro Aktuálně.cz připustil, že kdysi býval ostřejším kritikem Evropské unie, ale že „unie se hodně změnila“ a že dnes působí jako její zastánce. To naznačuje jisté zmírnění rétoriky vůči Bruselu, oproti radikální kritice z roku 2015.
Na druhou stranu ale v roce 2022 na interpelacích řekl, že pro řešení vysokých cen energií je potřeba evropské řešení a že by bylo chybou, aby členské státy „soutěžily“ v národních dotacích — přitom ale dodal, že na národní úrovni se vláda připravuje i vlastní opatření. Tím de facto uznával význam Bruselu v některých oblastech, i když s rezervami.
Klima, regulace a suverenita.
V roce 2025 také odmítl další klimatické cíle EU, které by podle něj ohrozily průmysl a energetickou bezpečnost. Řekl: „Od počátku jsme se k návrhu stavěli kriticky … jeho přijetí by vedlo ke snížení konkurenceschopnosti.“
To potvrzuje, že i když se Fialův tón vůči EU mírně proměnil, zůstává tvrdý v oblasti regulací, které by mohly mít dopad na hospodářství.
Jak si stojí kritika z roku 2015 dnes?
- Myšlenka, že unijní „recepty“ někdy selhávají, zůstává v jádru jeho kritiky — dnes však mluví spíš o realistických unijních cílech a vyjednávání než o absolutním odmítnutí.
- Jeho dnešní požadavky často nestojí v opozici vůči EU jako celku, ale vůči konkrétním návrhům, které pokládá za nespravedlivé nebo neproveditelné pro Česko.
- Když v roce 2015 kritizoval, že Brusel určuje procenta obnovitelných zdrojů, dnes říká, že Česko musí kombinovat jadernou energii s OZE jako realistickou cestu k energetické stabilitě.
- Výrok z roku 2015: „My se chováme chvílemi jako blázni a ti si taky myslí, že jsou úplně normální.“ — je silný a emotivní. Dnes už Fiala obvykle vystupuje v diplomatickém tónu, méně rétoricky útočně, zejména jako premiér.
Závěr
Fialův projev z roku 2015 ukazuje pevné přesvědčení, že Brusel v mnoha oblastech nebere v potaz národní rozdíly a že direktivní politika EU může být kontraproduktivní. Ve svých současných výrocích lze identifikovat jak kontinuitu (kritika návrhů EU, důraz na konkurenceschopnost a energetickou bezpečnost), tak proměnu — přechod od radikálního odmítání EU k opatrnějšímu přístupu spolupráce s rezervami. Pokud máte zájem, můžu připravit i verzi jen čistě analytickou (bez marketingového nádechu) nebo rozšířit srovnání s dalšími výroky.
