◉ Green Deal rozdmýchal ostrý spor mezi Petrem Fialou a Andrejem Babišem.
◉ Oba se vzájemně obviňují z přijetí klimatické legislativy s negativními dopady.
◉ Spor ukázal, jak slabá byla pozice Česka při schvalování klíčových evropských norem.
◉ Odpovědnost nikdo nepřiznal, ale dopady Green Dealu dnes pociťují firmy i občané.
Green Deal se stal jiskrou, která zažehla další ostrý politický konflikt mezi Petrem Fialou a Andrejem Babišem. V televizní debatě se navzájem osočovali z naivity, neschopnosti i nesprávných rozhodnutí. Oba tvrdí, že za zavedení klimatické legislativy nenesou odpovědnost. Zato však hlasitě kritizují její dopady. Kdo ale skutečně otevřel dveře přísným ekologickým opatřením? A kdo měl moc je zastavit nebo zmírnit?
Politický spor o Green Deal: Silná slova a žádná odpovědnost
V exkluzivním duelu na CNN Prima NEWS se premiér Petr Fiala ostře pustil do Andreje Babiše, kterého obvinil z bezvýhradného přijetí klimatického rámce v roce 2019. Podle něj tehdejší vláda selhala v ochraně českých zájmů. „My už jen hasíme požár stodoly, kterou zapálil Andrej Babiš,“ prohlásil Fiala a připomněl Babišovy staré vazby na KSČ i StB.
Dodal také, že právě díky Babišově podpisu vznikl systém emisních povolenek ETS II, který dnes výrazně zatěžuje český průmysl. „Byla to neuvěřitelná naivita,“ uvedl premiér.
Andrej Babiš se ale proti nařčením ostře ohradil. Tvrdí, že souhlasil pouze s obecným závazkem chránit klima, nikoli s konkrétními opatřeními, která přišla až později. „Green Deal byla obecná deklarace. Vy jste to podělali pořádně,“ kontroval šéf ANO a označil Fialovu vládu za skutečného viníka.
Green Deal a české předsednictví: Realita bez filtru
Přestože Babiš tvrdí, že zásadní legislativa přišla až po jeho vládě, Fiala připomíná, že současná vláda se snaží některá pravidla zmírnit. Jako příklad uvádí aktivity Alexandra Vondry a ministra Kupky, kteří se zapojili do vyjednávání o podobě normy Euro 7.
Nelze ale přehlédnout, že právě během českého předsednictví v Radě EU v roce 2022 došlo ke schválení klíčových opatření z balíku Fit for 55 – například zákaz spalovacích motorů od roku 2035 nebo konec těžby uhlí do roku 2033. Tato rozhodnutí prošla pod taktovkou české vlády a Frans Timmermans je později označil za „velký úspěch“.
Ironií zůstává, že i přesto se dnes české politické strany předhánějí v kritice Green Dealu. Přiznání přímé odpovědnosti ale z úst žádného z hlavních aktérů nezaznělo.
Marek Benda z ODS dokonce přiznal, že během jednání v EU „odkývali některé blbosti z nepozornosti“. To ukazuje, jak slabá byla vyjednávací pozice České republiky v klíčových momentech.
