◉ Ukrajinští uprchlíci zaplatili na daních a odvodech přes 8 miliard korun.
◉ Výdaje státu na jejich podporu byly poloviční – pouze 3,9 miliardy.
◉ Rozpočet tak za tři čtvrtletí skončil v plusu 4,3 miliardy korun.
◉ Počet příjemců humanitární dávky dlouhodobě klesá, většina uprchlíků pracuje.
Ukrajinští uprchlíci přinášejí českému státu stále více peněz. Ve třetím čtvrtletí letošního roku odvedli na daních a pojistném více než osm miliard korun. Výdaje státu na jejich podporu přitom byly sotva poloviční. Tento trend podle ministerstva práce nadále sílí. Češi se tak mohou ptát: jsou uprchlíci opravdu ekonomickou zátěží, jak tvrdí někteří politici? Jak velký je dnes rozdíl mezi tím, co stát na uprchlících vydá a co od nich získá?
Ukrajinští uprchlíci odvádějí víc, než stát investuje
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) zveřejnilo aktuální data: ve třetím čtvrtletí roku 2025 zaplatili ukrajinští uprchlíci v České republice na daních a odvodech 8,2 miliardy korun, zatímco stát na jejich podporu vydal pouze 3,9 miliardy. Rozdíl ve prospěch státního rozpočtu činí 4,3 miliardy korun.
Podle MPSV tak pokračuje pozitivní trend – rostou příjmy od osob s dočasnou ochranou a zároveň klesají výdaje na jejich podporu.
„Ukrajinci, kteří u nás našli útočiště, jsou dnes pevnou součástí pracovního trhu. Většina z nich pracuje, odvádí daně i pojistné, a podílí se tak na financování našeho sociálního systému. Přitom nemají nárok na mnoho podpor, které běžně čerpají čeští občané. To vše ukazuje, že jejich přínos pro naši ekonomiku je zcela jednoznačný,“ uvedl ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Přínos ukrajinských uprchlíků pro rozpočet je měřitelný
Poprvé se rozpočet dostal do černých čísel v roce 2024, kdy stát vykázal přebytek 9,7 miliardy korun. Letos po třech čtvrtletích činí přebytek dokonce 11,7 miliardy korun.
Na straně příjmů dominují odvody na sociální a zdravotní pojištění, ale také příjmy z DPH, daní z příjmů a spotřebních daní. Příčinou pozitivní bilance je i vzrůstající zaměstnanost těchto lidí – více uprchlíků pracuje, méně jich čerpá dávky.
„Počet příjemců humanitární dávky přitom dlouhodobě klesá – zatímco v dubnu 2022 ji pobíralo přes 234 000 osob, v září 2025 už jen 83 000,“ uvedlo ministerstvo.
Dvě třetiny současných příjemců tvoří děti, senioři a zdravotně postižení. To znamená, že ekonomicky aktivní většina si na život vydělává sama.
Politici se neshodnou, ale čísla mluví jasně
I přes pozitivní čísla se pomoc ukrajinským uprchlíkům stává předmětem politických sporů, zejména ze strany SPD a jejich požadavku na změnu přístupu.
Ministr Jurečka však oponuje:
„Pomáhat lidem, kteří museli opustit své domovy kvůli válce, je nejen morálně správné, ale i ekonomicky rozumné. Ukrajinci jsou pracovití, kulturně nám blízcí a pomáhají udržet v chodu profese, o které je mezi Čechy dlouhodobě malý zájem,“ dodal.
