◉ Policie zasahovala na Letišti Václava Havla kvůli anonymní hrozbě ohledně dronů.
◉ Do bezpečnostního opatření byli zapojeni i odstřelovači a armáda.
◉ Neznámé drony byly pozorovány také v Německu, Belgii a Skandinávii.
◉ Státy volají po vytvoření „protidronové zdi“ na obranu vzdušného prostoru EU.
Drony se opět dostaly do centra zájmu evropských bezpečnostních složek. Policie v Praze zasahovala na Letišti Václava Havla kvůli anonymnímu varování o jejich blížícím se výskytu. Do akce se zapojily desítky policistů a armáda, situace vyvolala mimořádná opatření.
Podobné incidenty se odehrály také v Belgii, Německu nebo Skandinávii. Úřady po celé Evropě zvažují zpřísnění bezpečnostních protokolů. Co přesně se v Praze odehrálo?
A kdo může stát za narůstajícím počtem incidentů s drony?
Letiště Václava Havla v Praze se ve čtvrtek ocitlo pod mimořádným bezpečnostním opatřením. Anonymní výhrůžka ohledně blížících se dronů vyvolala rychlou reakci policie, která přizvala i armádu. „Relevanci informací vyhodnocujeme a všechna opatření, včetně nasazení protidronové ochrany a aktivizace odstřelovačů, jsou čistě preventivní,“ uvedla policie na síti X.
Na místě zasahovalo mnoho policejních složek, viditelně posílená byla také ochrana letištního prostoru. Ačkoliv hrozba nebyla potvrzena, situace se nebrala na lehkou váhu – a to zvláště v době probíhajících voleb. Drony se v posledních týdnech stávají čím dál větším bezpečnostním problémem napříč celou Evropou.
V noci na čtvrtek bylo například zaznamenáno 15 neznámých dronů nad belgickou vojenskou základnou Elsenborn-Butgenbach, která se nachází blízko hranic s Německem. Událost nyní vyšetřuje belgické ministerstvo obrany.
Drony jako narůstající hrozba pro celou Evropu
Podle belgického ministerstva zatím není jasné, kdo za incidentem stojí. Po přeletu nad základnou se drony podle svědků přesunuly do německého vzdušného prostoru. O pár hodin později došlo k podobné situaci v německém Mnichově – drony zde způsobily zrušení 17 letů a narušily cestovní plány téměř 3000 lidí.
Výskyt neznámých dronů byl zaznamenán také v Dánsku, Norsku a dalších částech Německa. Incidenty vedou ke zvýšené ostražitosti v celém regionu. Polsko, Rumunsko a Estonsko navíc uvedly, že jejich vzdušný prostor narušila ruská vojenská technika, včetně stíhaček a dronů.
Tyto případy znovu otevírají otázku obranyschopnosti Evropské unie vůči novým hrozbám. Podle některých expertů i vládních činitelů může jít o testování reakčních schopností zemí NATO ze strany Moskvy. Proto se čím dál víc hovoří o vytvoření tzv. „protidronové zdi“, která by chránila východní hranice Unie.
