◉ Maďarsko se ostře vymezuje proti válce na Ukrajině a posílá jasný vzkaz světu.
◉ Viktor Orbán burcuje Maďary k účasti na Pochodu míru v den státního svátku.
◉ Vedle vládního pochodu se v Budapešti konal i protivládní protest opozice.
◉ Připomínka revoluce z roku 1956 nabrala silný politický podtext.
Maďarsko vysílá do světa jasný signál: nechce se zapojit do války na Ukrajině. Premiér Viktor Orbán vyzval občany, aby se zúčastnili provládního Pochodu míru právě v den výročí revoluce z roku 1956. Tato událost, tradičně připomínaná jako odpor proti diktatuře a sovětské okupaci, letos nabrala zcela nový rozměr. V centru Budapešti se střetly dvě demonstrace – vládní i opoziční. Orbán kritizoval Brusel a vymezil se proti válečné angažovanosti. Co konkrétně řekl premiér Maďarska a jaká byla reakce opozice?
Orbán: Maďarsko nebude umírat za Ukrajinu
Maďarský premiér Viktor Orbán ve čtvrtek ráno oznámil, že jeho země odmítá válku a nechce, aby její občané umírali za Ukrajinu. Učinil tak prostřednictvím příspěvku na Facebooku, zveřejněného dvě hodiny před začátkem Pochodu míru, který organizuje provládní Fórum občanského zomknutia (CÖF).
„Dnes posíláme odkaz celému světu: Maďaři říkají ‚ne‘ válce. Nezemřeme za Ukrajinu! Nepošleme naše děti na jatka na příkaz Bruselu,“ napsal Orbán a vyzval Maďary, aby se k pochodu připojili.
Pochod se konal v rámci státního svátku připomínajícího výročí vypuknutí maďarské revoluce z roku 1956, která byla brutálně potlačena sovětskou armádou.
Maďarsko si připomnělo revoluci, opozice vyšla také do ulic
Ústřední oslavy svátku se odehrály na Kossuthově náměstí v Budapešti, kde byla za přítomnosti ministra obrany Kristófa Szalay-Bobrovniczkeho a generála Gábora Böröndiho vztýčena státní vlajka s vojenskou poctou.
Kromě provládního Pochodu míru zorganizovala svůj protestní pochod i nejsilnější opoziční strana TISZA, která se staví proti současné politice vlády. Obě akce se konaly v den, kdy si Maďarsko připomíná začátek revoluce z 23. října 1956.
Tehdejší protesty studentů se postupně změnily v celonárodní odpor proti stalinistickému režimu a sovětské nadvládě. Krvavé potlačení revoluce si vyžádalo téměř 3 000 obětí, 12 000 zraněných a asi 200 000 lidí uprchlo na Západ.
