◉ Česko s pravděpodobnou vládou ANO, SPD a Motoristů odmítá migrační pakt.
◉ Plánovaný solidární mechanismus nechce nová vláda respektovat.
◉ Podobný postoj zastává i Polsko, Finsko či další země.
◉ Současná vláda však již část migračního paktu implementovala.
Migrační pakt se stává jablkem sváru napříč evropskými státy. Česká republika se zřejmě vydá cestou odmítnutí, a to hned po vzniku nové vlády v čele s Andrejem Babišem. Společně s Polskem a dalšími státy chce Česko pakt zcela smést ze stolu. Plánovaný systém přerozdělování migrantů nebo finančních kompenzací v rámci Evropské unie je pro nové vedení nepřijatelný. ANO, SPD i Motoristé se v tomto bodě shodují. Budoucí kabinet chce zároveň zablokovat i systém emisních povolenek ETS2. Co konkrétně kritizují? A co říká Evropská komise?
Česko s Babišem odmítá migrační pakt
Budoucí česká vláda složená z hnutí ANO, SPD a Motoristů hodlá odmítnout migrační pakt. Ten přitom počítá se zavedením takzvaného solidárního mechanismu, kdy by každá členská země musela buď přijmout migranty, nebo přispět do společného unijního fondu.
„Na první vládě odmítneme migrační pakt a odmítneme ETS2,“ prohlásil Andrej Babiš krátce po volebním vítězství. S tímto postojem souhlasí i jeho potenciální koaliční partneři. „Domluvili jsme se, že migrační pakt odmítneme hned na prvním jednání nové vlády,“ potvrdil Tomio Okamura, předseda SPD.
Karel Havlíček, první místopředseda ANO, dodal, že Česko se nezapojí ani do systému přerozdělování migrantů, ani do finančního vyrovnání. Podle něj se politici odpovídají českým občanům, nikoliv Bruselu.
Polsko, Finsko a další země se k odporu připojují
Postoj Česka není v Evropské unii ojedinělý. Jasné „ne“ zaznělo i z Polska. Tamní premiér Donald Tusk se proti paktu vymezil stejně jako prezident Karol Nawrocki, který svůj nesouhlas sdělil předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové. „Oznámil jsem, že nebudu souhlasit s implementací migračního paktu,“ napsal ve svém dopise.
Také finská ministryně vnitra Mari Rantanenová vyloučila, že by Finsko přijímalo migranty přerozdělené z jiných států. Naopak belgická ministryně Anneleen Van Bossuytová uvedla, že jejich země raději zaplatí, aby se pakt naplnil jinak.
Z české strany však zaznělo jasné slovo i k tomuto řešení. „Ne,“ odpověděl Havlíček na dotaz, zda se Česko zapojí do solidárního systému.
Zákony už se ale mění. Co vše už platí?
Končící ministr vnitra Vít Rakušan upozornil, že část migračního paktu už Česko implementovalo. Konkrétně byl přijat zpřísněný azylový zákon, podepsaný prezidentem a účinný od roku 2026. Umožní například snadnější návraty odmítnutých žadatelů, kteří budou při pobytu v detenci považováni za osoby mimo území EU.
Velkou neznámou ale zůstává výjimka z paktu, na kterou si Česko dělá nárok s ohledem na příliv uprchlíků z Ukrajiny. Evropská komise zatím nestihla vydat zprávu, která by země pod „migračním tlakem“ oficiálně vymezila.
