Regionální rozdíly: Kdo je pro neutralitu, kdo pro Západ?
Výsledky SCIO ukázaly, že názory se výrazně liší i podle regionů. Například obyvatelé Žilinského kraje nejvíce odmítají myšlenku připojení k Rusku – a přesto právě tam zazněla nejsilnější podpora vojenské neutrality Slovenska.
Analytik Klus to komentuje: „Vidíme, že lidé dokážou odlišovat otázku přímého připojení k jiné mocnosti od přání, aby Slovensko vedlo nezávislou zahraniční politiku.“
Jinde – třeba na jihu a východě země – se objevuje více hlasů, které si dokážou představit i užší vazby na Moskvu. Podle politologů hraje roli i ekonomická situace, nezaměstnanost a vliv proruských dezinformačních kanálů.
Co průzkum vypovídá o náladách ve společnosti?
Samotný průzkum probíhal mezi 24. a 30. červnem a zahrnoval reprezentativní vzorek tisíce respondentů. Ačkoliv z něj nevyplývá, že by Slovensko reálně směřovalo k Rusku, ukazuje jednu důležitou věc – téma rezonuje.
Zásadní otázkou zůstává, jak budou tyto postoje ovlivňovat domácí politiku, volby a zahraničněpolitické směřování země.
Neutralita za cenu nižší životní úrovně?
Průzkum SCIO ukázal, že právě otázka neutrality je pro Slováky složitá. Někteří ji vidí jako cestu k větší nezávislosti, jiní se obávají ekonomických dopadů. A mezi tím stojí velká skupina nerozhodnutých, která čeká, jak se bude situace vyvíjet.
Politologové upozorňují, že právě tato „šedá zóna“ obyvatel – lidé, kteří nevylučují ani jednu možnost – může být v budoucnu klíčová. Mohou se přiklonit k jasné prozápadní orientaci, ale i k větší otevřenosti vůči Rusku, pokud se v zemi zhorší životní úroveň či politická situace.
Co bude dál?
Jedno je jisté: diskuse o geopolitickém směřování Slovenska neskončí. Naopak se bude zřejmě dál zostřovat. Průzkum odhalil hlubší vrstvy nejistoty ve společnosti, která se musí vyrovnat s minulostí, přítomností i představou budoucnosti.
