Překvapivé výsledky průzkumu: Třetina Slováků by si dokázala představit život pod Moskvou. Co za tím stojí?

foto: azetzdravi.cz
Katarina R. Autorka / autor Katarina R.
5min čtení
80zhliadnutí
26. 7. 2025publikované

Regionální rozdíly: Kdo je pro neutralitu, kdo pro Západ?

Výsledky SCIO ukázaly, že názory se výrazně liší i podle regionů. Například obyvatelé Žilinského kraje nejvíce odmítají myšlenku připojení k Rusku – a přesto právě tam zazněla nejsilnější podpora vojenské neutrality Slovenska.

Analytik Klus to komentuje: „Vidíme, že lidé dokážou odlišovat otázku přímého připojení k jiné mocnosti od přání, aby Slovensko vedlo nezávislou zahraniční politiku.“

Jinde – třeba na jihu a východě země – se objevuje více hlasů, které si dokážou představit i užší vazby na Moskvu. Podle politologů hraje roli i ekonomická situace, nezaměstnanost a vliv proruských dezinformačních kanálů.

Co průzkum vypovídá o náladách ve společnosti?

Samotný průzkum probíhal mezi 24. a 30. červnem a zahrnoval reprezentativní vzorek tisíce respondentů. Ačkoliv z něj nevyplývá, že by Slovensko reálně směřovalo k Rusku, ukazuje jednu důležitou věc – téma rezonuje.

Zásadní otázkou zůstává, jak budou tyto postoje ovlivňovat domácí politiku, volby a zahraničněpolitické směřování země.

Měl by Filip Turek po zveřejnění záběrů složit poslanecký mandát?

Neutralita za cenu nižší životní úrovně?

Průzkum SCIO ukázal, že právě otázka neutrality je pro Slováky složitá. Někteří ji vidí jako cestu k větší nezávislosti, jiní se obávají ekonomických dopadů. A mezi tím stojí velká skupina nerozhodnutých, která čeká, jak se bude situace vyvíjet.

Politologové upozorňují, že právě tato „šedá zóna“ obyvatel – lidé, kteří nevylučují ani jednu možnost – může být v budoucnu klíčová. Mohou se přiklonit k jasné prozápadní orientaci, ale i k větší otevřenosti vůči Rusku, pokud se v zemi zhorší životní úroveň či politická situace.

Pokračování článku po kliknutí
Přečtěte si celý článek
Přihlásit seZaregistruj se