◉ Ruské letectvo opakovaně narušuje vzdušný prostor NATO.
◉ Prezident Petr Pavel navrhuje přehodnotit přístup a případně ruské stroje sestřelit.
◉ Podle něj Rusko respektuje jen sílu a testuje obranu členských států.
◉ Incidenty se v posledních týdnech množí, přibývají i útoky dronů.
Vzdušný prostor NATO není místo pro ruské vojenské provokace – zaznělo ostře z úst českého prezidenta Petra Pavla. Na půdě Karlovarského kraje při debatě se studenty varoval, že pokud bude Moskva ve svých přeletech pokračovat, aliance bude muset přistoupit ke krajním řešením. Připomněl i příklad Turecka, kde situaci vyřešil až zásah zbraní. Rusko podle něj chápe jen sílu, zatímco zdrženlivost považuje za slabost. Jaké konkrétní incidenty se odehrály a co prezident Pavlův výrok znamená pro další vývoj? Co vlastně stojí za tímto ostrým prohlášením?
Pavel: Rusko testuje obranyschopnost NATO. Pokud to nepřestane, bude třeba jednat tvrdě
Český prezident Petr Pavel varoval před tím, aby Severoatlantická aliance dlouhodobě tolerovala narušování jejího vzdušného prostoru ze strany Ruské federace. Uvedl, že Rusko reaguje pouze na sílu, a proto by NATO mělo v případě opakovaných incidentů zvažovat sestřelení ruských letadel.
„Provokovali, zkoušeli, kam až mohou zajít. Až se při nějakém desátém narušení Turci naštvali, jedno z těch dvou nebo tří letadel sestřelili a byl klid,“ připomněl Pavel incident z doby, kdy působil jako šéf Vojenského výboru NATO. Zdůraznil, že tehdejší zásah Turecka nezpůsobil eskalaci, jak se mnozí obávali.
Prezident dále upozornil, že Rusko dnes testuje obranyschopnost nejen jednotlivých států, ale i integrovaného systému protivzdušné obrany NATO. Podle Pavla se Kreml snaží zjistit, zda mají spojenci vůli opravdu bránit své hranice. „Kdyby byla situace opačná, Rusko by bez zaváhání střílelo,“ dodal.
Vzdušný prostor NATO v ohrožení. Incidenty se množí, zapojují se i drony
Ruské vojenské letouny a drony v posledních týdnech narušily vzdušný prostor několika států NATO. V září například podle Estonska pronikly do jeho oblasti tři ruské stíhačky, které musely být odkloněny aliančními letouny. Moskva však popřela, že by se takové narušení vůbec odehrálo.
Další incident následoval v říjnu, kdy z oblasti Kaliningradu vnikla do vzdušného prostoru Litvy stíhačka a tankovací letoun, byť pouze na 18 sekund. Přesto jde o výrazné narušení suverenity.
Mimo letouny však narůstá i počet neznámých dronů, které byly zaznamenány v Polsku, Dánsku, Norsku, Estonsku a Německu. V Polsku dokonce protivzdušná obrana sestřelila několik ruských bezpilotních strojů, které přelétaly přes hranice.
Poslední známý případ se stal v Rumunsku, kde v noci na úterý dopadly pravděpodobné zbytky ruského dronu nedaleko hranic s Ukrajinou.
Prezident Pavel shrnul situaci varováním: „Počítají s tím, že my to dělat nebudeme, protože nechceme eskalovat. Oni se však eskalace nebojí.“ Pokud se tedy Moskva nezastaví, sestřely letadel mohou být nevyhnutelné.
