◉ Počet spokojených s fungováním demokracie v Česku stoupl o 7 procentních bodů.
◉ Největší posun zaznamenali voliči ANO a Motoristů po říjnových volbách.
◉ Voliči STAN a SPOLU jsou s fungováním demokracie spokojeni nejvíce.
◉ Nejspokojenější bývají lidé vzdělanější a s lepší ekonomickou situací.
Fungování demokracie v Česku hodnotí pozitivně téměř polovina obyvatel. Vyplývá to z aktuálního průzkumu agentury STEM, který proběhl krátce po říjnových volbách do Poslanecké sněmovny. Nárůst spokojenosti je patrný především mezi voliči ANO a Motoristů. Vnímání demokracie ale silně ovlivňuje i celková politická a ekonomická atmosféra. Naopak největší kritici současného stavu jsou voliči SPD a senioři s nižším vzděláním. Jak se vyvíjela spokojenost s fungováním demokracie v průběhu let? A proč je právě teď nálada lepší než dříve?
Češi jsou s fungováním demokracie spokojenější než loni
Podle průzkumu agentury STEM hodnotí pozitivně fungování demokracie v Česku celkem 47 % obyvatel, což je o 7 procentních bodů více než v předchozím roce. Zbylých 53 % je nespokojených, ale počet lidí, kteří svůj postoj označili jako „rozhodně nespokojený“, mírně poklesl.
„Spokojenost voličů hnutí ANO s výsledky říjnových voleb se promítá i do obecnějších postojů,“ uvedla analytička STEM Jitka Uhrová. „Posílení spokojenosti s fungováním demokracie souvisí s tím, že část veřejnosti se nyní dívá pozitivněji na současnou situaci a méně často vidí vývoj u nás jako nesprávný.“
Zejména voliči ANO a Motoristů, kteří jsou součástí nově vznikající vládní koalice, dnes vnímají fungování demokracie pozitivněji. Zůstávají však pod průměrem – s hodnotou 39 %, respektive 45 %. Nejvíce spokojenosti panuje u voličů STAN (85 %) a SPOLU (80 %). Naopak SPD vykazuje výrazně kritický postoj – pouze 15 % jejich voličů je spokojeno.
Fungování demokracie ovlivňuje věk i ekonomická situace
Výsledky také potvrzují, že spokojenost s fungováním demokracie úzce souvisí s věkem, vzděláním a finančním zabezpečením. Největší nespokojenost vyjadřují senioři nad 60 let, lidé bez maturity a ti, kteří se nacházejí v horší ekonomické situaci.
Agentura STEM sledovala i dlouhodobý vývoj názorů na demokracii od 90. let. Největší míra nespokojenosti byla zaznamenána za vlády Petra Nečase (2010–2013). Podle odborníků může být negativní postoj veřejnosti vyvolán frustrací z politického dění, nejistotou nebo nedůvěrou v systém jako celek.
Zajímavé rozdíly se ukazují také v pohledu na občanské svobody. Voliči SPOLU, STAN a Pirátů je považují za dostatečně zajištěné, zatímco příznivci SPD mají pocit, že jsou nedostatečné.
