◉ Ruská ekonomika je pod silným tlakem války, sankcí i vnitřní nestability.
◉ Putin obviňuje odpůrce z pokusu o puč a snaží se upevnit moc.
◉ Banky trápí nesplácené úvěry, hrozí finanční kolaps.
◉ Sankce, útoky na rafinerie a ztráta odbytu decimují příjmy státu.
Ruská ekonomika se nachází v hluboké krizi. Dopady války na Ukrajině, západní sankce a vnitřní nejistota přinášejí do Kremlu strach a paniku. Prezident Vladimir Putin obviňuje své oponenty z přípravy státního převratu. Ekonomové varují před kolapsem bankovního systému a výpadky příjmů z ropy. Jaké další problémy ruská ekonomika čelí? A co všechno to znamená pro budoucnost Putinova režimu?
Ruská ekonomika na hraně kolapsu
Západní sankce uvalené na ropné giganty Rosněfť a Lukoil spustily lavinu problémů, které ruská ekonomika už nedokáže přehlížet. Spolu s útoky ukrajinských dronů na rafinerie a omezením odběrů z Indie a Číny se snížily příjmy z prodeje ropy, hlavního zdroje státních financí. Americký prezident Donald Trump navíc zrušil plánovaný summit s Putinem, čímž dal jasně najevo nespokojenost s vývojem války.
Ceny benzinu v Rusku od ledna vzrostly o 40 %. Na Krymu byl zaveden přídělový systém, zatímco na Sibiři musely některé čerpací stanice zavřít. Na sociálních sítích kolují videa dlouhých front na palivo.
Bankovní sektor v ohrožení
Zatímco Kreml dlouho skrýval rozsah problémů, dnes je zřejmé, že ruská ekonomika čelí vážné hrozbě. Banky byly nuceny financovat válku prostřednictvím úvěrů obrannému průmyslu. Podle analýzy Harvardovy univerzity tvoří úvěry těmto firmám 23 % z celkového objemu nesplacených podnikových úvěrů – v přepočtu téměř čtyři biliony korun.
Ředitel Rostecu Sergej Čemezov už loni varoval, že takové úvěry jsou neudržitelné. Podobné obavy vyjádřil i šéf Sberbank German Gref. Podniky mají potíže se splácením, bankám rostou ztráty a hrozí potřeba státní pomoci.
Putin hledá nepřátele
V atmosféře nejistoty a strachu prezident Putin obvinil bývalého oligarchu Michaila Chodorkovského a dalších 22 členů protiválečného výboru z přípravy státního převratu. Podle FSB se snažili o násilné svržení režimu. Chodorkovskij obvinění označil za smyšlená.
„Putin hledá nepřátele, aby posílil svůj režim,“ uvedl John Herbst z Atlantické rady.
Hospodářská závislost na Číně
K dalším problémům, kterým ruská ekonomika čelí, patří technologická zaostalost a rostoucí závislost na Číně. Ta sice odebírá ruskou ropu, ale zároveň Moskvě přestává důvěřovat – zavedla cla na uhlí, zaplavuje trh levnou ocelí a automobily. Chodorkovskij varuje: „Si Ťin-pching by mohl zhroutit ruskou ekonomiku, kdyby chtěl.“
Ruský rozpočtový schodek roste a stát musí sahat k dalším půjčkám i zvyšování daní. Deficit rozpočtu má v roce 2025 dosáhnout 2,6 % HDP – nejvíce od pandemie.
