Kolik ještě potrvá vyrovnání mezd?
Data z analýzy PwC ukazují, že při současném tempu eliminace rozdílu v platech mezi muži a ženami vyrovnanost přijde až za 46 let. To je obrovsky znepokojující, protože se jedná o generace, ne jen roky. Pokud se nic nezmění, mnohé dnešní mladé ženy svoji kariéru ani nedožijí té úplné rovnosti – stejně jako zdůraznila Olga Řehořková: její patnáctiletá dcera by měla 61 let, když se mezdové rozdíly dorovnají.
Kariérní propad žen ve středním věku
Nejkritičtější věková skupina, kde se rozdíl v příjmech nejvíce prohlubuje, je 40–44 let. Proč?
- Většina žen se v této době vrací z rodičovské dovolené – bez vhodné podpory ale bývá návrat do práce nerovný.
- Firmy často nenabízí dostatek částečných úvazků nebo flexibilní pracovní doby, což značně ztěžuje sladění profesního a rodinného života.
- Muži naopak často pokračují ve své kariéře bez přerušení, čímž zvyšují rozdíl již existující.
Řehořková k tomu poznamenala: „Návrat do práce by měl být jednodušší. V tom jsme v Evropě jedni z nejhorších.“
Dopady v důchodovém věku
Kariérní nerovnost se projeví i v důchodech: ženy v EU mají až o 30 % nižší důchod než muži. Nízká mzda v produktivním věku se promítne i do původního sociálního zabezpečení – a tento deficit už v seniorském věku jen těžko doženou.
Ženy mají obrovský potenciál i hlas – kdy ho začnou využívat?
Například v rozdílu uváděném Řehořkovou – „Po roce si o navýšení platu přišlo říct 100 % mužů, ale ani jedna žena“ – je jasně vidět, kde je jedna z bariér. Pokud ženy zvýší sebevědomí, otevřeně začnou vyjednávat o platech, může to být jeden z transformačních kroků ke zkrácení cesty k rovnosti.
Jakým způsobem můžeme dosáhnout pokroku?
Od června 2026 vstupuje v Česku v platnost směrnice EU, která přikazuje velkým firmám (nad 250 zaměstnanců) zveřejňovat strukturu mezd. Transparentnost je klíčem – obnažení rozdílů motivuje firmy k akcím. Některé finanční instituce již nyní dobrovolně zveřejňují data i pro menší týmy.
Firmy jako PwC patří mezi průkopníky: jako první v Česku obdržely certifikát Equal‑Salary, potvrzující rovné odměňování. To jim pomáhá monitorovat a odhalit oblasti, které vyžadují nápravu.
Na letošním Forbes Women’s Summitu byla představena platforma PwC Women’s Club, která nabízí mentoring, odborné poradenství a networking pro ženy, aby mohly růst v podnikání, manažerských pozicích i odborných týmech.
Je třeba, aby firmy umožnily snadnější návrat po mateřské: menší část úvazku, flexibilní dny i práce z domova. Tyto kroky nejsou výhodou pro jednu stranu, ale investicí do dlouhodobé loajality, produktivity a firemního růstu.
Role státu a firemní kultury
- Stát by měl podporovat systém legislativní podporou, kontrolou a postupným rozšiřováním transparentnosti i na menší společnosti.
- Firmy mohou jít příkladem – nejen dodržováním zákonů, ale aktivním přístupem k firemní kultuře, benefity, smysluplným programům a interními procesy, které podporují rovnost.
- Ženy by měly získat větší sebejistotu a kompetenci ve financích a komunikaci – vyjednávat, ptát se, říct si o to, co si zaslouží.
Závěrečné shrnutí
- Nerovnost mezd v Česku dosahuje 17 %, což znamená, že ženy vydělávají téměř pětinu méně než muži.
- Při současném tempu vyrovnání to potrvá 46 let.
- Největší rozdíly se prohlubují ve věku 40–44 let, kdy ženy vstupují do těch nejkritičtějších kariérních fází po rodičovské.
- Dopad na důchody je devastující – až 30 % nížší výkon proti mužům.
- Klíčová řešení: transparentnost, rovné odměňování (Equal‑Salary), podpora návratu do práce, mentoring, aktivní vyjednávací přístup žen a kultura firem otevřená rovnosti.
Nerovnost mezd není pouhou statistickou odchylkou – jde o systémový problém, jehož řešení leží na bedrech firem, legislativy i samotných žen. Bez komplexních a dlouhodobých kroků může proces trvat celé generace. Ale právě teď máme šanci – udělejme z toho prioritu.
