Nerovnost mezd mezi muži a ženami v Česku stále zůstává alarmující – ženy aktuálně vydělávají o 17 % méně než muži. I když je to o něco málo lepší než před rokem (17,4 %), stále jsme uprostřed stáda zemí OECD, které se s tímto problémem nedokázaly vypořádat.
Podle analýzy PwC, kterou na Forbes Women’s Summit představila Olga Řehořková, nás od dosažení úplné rovnosti mezd dělí až 46 let. Jak řekla s dramatickým tónem: „Moje dcera je teď patnáctiletá, a až se situace vyrovná, bude mít 61 let.“ Ačkoliv se poměr trošku zlepšil, tempo změn je stále alarmující pomalé.
Nejrazantnější propad v platech žen nastává ve věku 40–44 let. Po návratu z rodičovské dovolené ženy často čeká náročný kariérní restart. Společnosti často neposkytují dostatečnou flexibilitu – částečné úvazky, slušné možnosti návratu, flexibilní pracovní doba – to všechno je v Česku podprůměrné. „Návrat do práce by měl být jednodušší. V tom jsme v Evropě jedni z nejhorších,“ upozornila Řehořková.
Tato nerovnost ale nekončí výplatou. Ovlivňuje i zásadně výši důchodů – průměrný důchod žen v EU je až o 30 % nižší než důchod mužů. To je rozdíl, který se opožděně projeví, ale zásadně ovlivní kvalitu života žen ve stáří.
A přidávám ještě jeden zásadní faktor: mnohé ženy si neřeknou o přidání ani poté, co je to oprávněné. Olga Řehořková uvádí: “Po roce si o navýšení platu přišlo říct 100 % mužů, ale ani jedna žena.” To je alarmující statistika, která ukazuje na hlubokou bariéru v komunikaci o penězích.
Chcete znát, co konkrétně může pomoct situaci změnit? A jak by mohly firmy, stát i samotné ženy přispět k tomu, aby ta nerovnost neklesala až do zanedbatelné nuly za několik desetiletí?
