◉ Polská vláda chce znovu jednat o navrácení 368 hektarů území, které připadlo Česku v roce 1958.
◉ Jde o historický spor mezi Českem a Polskem, který má kořeny v rozdělení Těšínska po roce 1918.
◉ Česko již dříve nabídlo finanční kompenzaci i konkrétní pozemky, Polsko však návrhy odmítlo.
◉ Po volbách chce Polsko obnovit expertní konzultace a získat podrobnosti o českém ústupu od dohody z roku 2015.
Územní dluh je termín, který v polsko-českých vztazích opět nabývá na síle. Varšava avizovala, že ihned po parlamentních volbách v Česku obnoví snahy o navrácení 368 hektarů území, které podle ní patří Polsku. Případ má historické kořeny sahající až k rozdělení Těšínska po první světové válce a jeho vyústěním byla mezistátní dohoda z roku 1958. Přestože bylo vytyčení hranic tehdy považováno za definitivní, Polsko tvrdí, že část území připadla Česku neprávem. Proč se tedy konflikt znovu otevírá a jaké jsou šance na jeho vyřešení?
Polsko chce zpět 368 hektarů. Územní dluh zůstává otevřený
Polské ministerstvo zahraničí oznámilo, že plánuje obnovení expertních konzultací s Českou republikou, které se mají věnovat dlouhodobému sporu o takzvaný územní dluh. Tento termín označuje rozpor ohledně rozdělení území mezi oběma zeměmi po roce 1958.
Podle informací polského serveru Fakt se má jednat o 368 hektarů, které Polsko považuje za své historické území. Zdroje z ministerstva zároveň uvedly, že nechtěli téma otevírat před českými parlamentními volbami, aby se nestalo součástí předvolební kampaně.
„Plánuje se obnovení polsko-českých konzultací na expertní úrovni. Cílem bude představit stanoviska stran k řešení českého územního dluhu a především získat od české strany podrobné informace o důvodech odstoupení od dohod z roku 2015,“ citoval Fakt polské ministerstvo zahraničí.
Historie sporu sahá až do roku 1918. Co je územní dluh?
Spor o územní dluh má své kořeny v rozpadu Rakouska-Uherska a následném dělení Těšínska mezi Československo a Polsko. Napětí přetrvávalo až do roku 1958, kdy obě země podepsaly mezistátní dohodu o vytyčení hranice. Ta byla definitivní a vedla ke zkrácení hranice o 80 kilometrů.
Na základě této dohody došlo k výměně pozemků na 85 místech, čímž se některé české pozemky ocitly na polské straně a naopak. Přestože mělo jít o narovnání, Polsko tvrdí, že v konečném důsledku přišlo o 368 hektarů.
Po roce 1989 se spor znovu otevřel. V roce 1992 vznikla česko-polská komise, která se otázkou zabývala. O třináct let později, v roce 2005, nabídla česká vláda finanční kompenzaci, kterou však Varšava odmítla. V roce 2015 pak kabinet schválil seznam pozemků vhodných k předání, ale od záměru později ustoupil.
Další jednání po volbách
Mluvčí českého ministerstva zahraničí Mariana Wernerová potvrdila, že jednání s Polskem o územním dluhu probíhají již řadu let, ale aktuálně se neplánuje zveřejnění dalších detailů.
„Rozhovory s Polskem o územním sporu trvají již řadu let,“ uvedla Wernerová pro Fakt a dodala, že ministerstvo zatím neuvolňuje žádné bližší informace.
S ohledem na to, že v obou zemích jde o silně emočně vnímané téma, je velmi pravděpodobné, že další kolo jednání přinese další politické i mediální napětí.
