◉ Jindřich Rajchl reaguje na výroky Štítu demokracie ohledně útoku na svou dceru.
◉ Kritizuje srovnávání se synem Danuše Nerudové Filipem.
◉ Upozorňuje na zásadní rozdíly mezi oběma případy.
◉ Označuje chování aktivistů za amorální a nebezpečné.
Štít demokracie se podle Jindřicha Rajchla znemožnil ve veřejné debatě. V reakci na kauzu kolem napadení jeho dcery se do něj pustil Antonín Pášma, který srovnal situaci s útokem na Filipa Nerudu. Rajchl ale tvrdí, že jde o zcela nesrovnatelné případy a že se tímto přístupem Pášma i jeho neziskovka morálně diskvalifikovali. V článku vysvětluje, proč nelze porovnávat veřejně neangažované dítě s politicky aktivním mladíkem. O co přesně jde? A kdo podle Rajchla „spadl masku slušnosti“?
Rajchl: Štít demokracie ukázal svou pravou tvář
Jindřich Rajchl ostře vystoupil proti Antonínu Pášmovi a neziskové organizaci Štít demokracie, která se podle něj neeticky pustila do jeho rodiny. Reagoval na tvrzení, že nemá právo kritizovat zatahování své nezletilé dcery do politiky, protože sám v minulosti kritizoval Filipa Nerudu.
Podle Rajchla je srovnání těchto dvou případů zcela mimo realitu. Zdůrazňuje tři zásadní rozdíly: jeho dceři není 18 let, nikdy se veřejně politicky nevyjadřovala, a nikdo z jeho okolí se vůči Filipovi Nerudovi nechoval agresivně. Zatímco jeho dcera byla podle něj bezdůvodně obtěžována dvěma muži s kamerou, Filip Neruda podle Rajchla sám vstoupil do veřejného prostoru a začal se účastnit politických debat i útoků.
Štít demokracie jako „morální selhání“?
Rajchl tvrdí, že pokud někdo nevidí rozdíl mezi věcnou kritikou dospělého muže a psychickým nátlakem na nezletilou dívku, je buď „hlupák, nebo demagog“. Tímto výrokem míří přímo na Pášmu, kterého obviňuje z fanatismu.
„Hájit přepadení mé dcery před jejím domem dvěma úchyláky s kamerou… může jen naprostý ubožák,“ říká Rajchl bez obalu. Podle něj se tím Štít demokracie sám vyřadil ze společnosti lidí s morálním kompasem.
Tvrdí, že organizace, která se prezentuje jako obránce slušnosti, nyní odhalila svou skutečnou povahu. Rajchl zároveň zdůrazňuje, že by nikdy nezneužil své dítě jako štít proti veřejné kritice. Naopak – pokud by se jeho dcera v dospělosti rozhodla vstoupit do veřejného prostoru, musí podle něj umět přijímat i rány, nikoli se schovávat za otce.
