◉ Prezident Pavel vyzval Babiše, aby veřejně oznámil, jak vyřeší svůj střet zájmů.
◉ V sázce jsou evropské peníze – pokud Babiš střet nevyřeší, hrozí jejich pozastavení.
◉ Jedním z řešení může být prodej Agrofertu nebo jeho převedení do fondu.
◉ Pavel zároveň odmítá sundávání ukrajinských vlajek – solidarita má pokračovat.
Střet zájmů by se mohl stát klíčovým bodem v jednání o nové vládě. Prezident Petr Pavel naléhá na Andreje Babiše, aby jasně sdělil, jak plánuje vyřešit svou podnikatelskou provázanost, pokud usedne do premiérského křesla. Babiš vlastní holding Agrofert, který přijímá státní podporu, což je podle Pavla neslučitelné s vedením vlády. Jaké kroky ale bývalý premiér chystá? Co se stane, pokud plán neexistuje? A hrozí kvůli tomu finanční postih celé zemi?
Pavel žádá jasnou odpověď na střet zájmů
Prezident Petr Pavel otevřeně žádá šéfa hnutí ANO Andreje Babiše, aby veřejnosti oznámil, jak hodlá vyřešit svůj střet zájmů, pokud bude jmenován předsedou vlády. Babiš vlastní holding Agrofert, který pravidelně čerpá státní dotace, což by v premiérské roli znamenalo zásadní konflikt zájmů.
„Andrej Babiš, pokud bude jmenován premiérem, tak se tím okamžikem dostane do střetu zájmů. On sám hned po volbách řekl na tiskové konferenci občanům, že svůj střet zájmů vyřeší v souladu se zákony,“ připomněl prezident při své návštěvě Karlovarského kraje.
S ohledem na to, že je to právě prezident, kdo jmenuje předsedu vlády, cítí Pavel spoluodpovědnost za budoucí vývoj. Přestože Ústava nedává prezidentovi možnost jmenování podmiňovat, požaduje, aby Babiš svůj plán vysvětlil veřejnosti.
Varianty řešení střetu zájmů a riziko pro Česko
Pavel připustil, že možností, jak střet zájmů odstranit, není mnoho. Nejčistším řešením by byl prodej Agrofertu, což by však bylo těžko realizovatelné ve lhůtě 30 dnů, kterou zákon stanovuje. Dalšími variantami je převod firem do slepého svěřenského fondu, nebo jejich převedení na děti. Teoreticky může Babiš také odmítnout dotace a účast na veřejných zakázkách.
Andrej Babiš ale odmítá podmínku prezidenta splnit předem. Tvrdí, že Ústava nepožaduje, aby měl otázku střetu vyřešenu před jmenováním. Prezidentovi ale přislíbil, že svou strategii nastíní později.
„Pokud Evropská unie dospěje k závěru, že je Andrej Babiš ve střetu zájmů, že jej nevyřešil nebo nevyřešil uspokojivě, tak to může znamenat i omezení zdrojů pro Českou republiku jako celek, a pak to pocítíme my všichni,“ upozornil Pavel na možná rizika.
Hrozí totiž, že Brusel pozastaví či zcela zablokuje finanční prostředky, pokud se ukáže, že premiérův střet zájmů ohrožuje čerpání dotací.
Ukrajinské vlajky a zahraniční politika
Prezident se během návštěvy regionu vyjádřil i k dalšímu citlivému tématu – sundávání ukrajinských vlajek z veřejných budov, s nímž začala nově zvolená vládní garnitura. Vicepremiér ANO Karel Havlíček uvedl, že vlajky splnily svou symbolickou roli a měly by zmizet.
Pavel však oponuje. „Vlajky byly vyvěšeny jako symbol solidarity se zemí, která byla napadená agresivní mocností. Myslím, že na tom se dosud nic nezměnilo,“ prohlásil.
Prezident zdůraznil, že změna postoje k Ukrajině by měla daleko větší následky, než jen vizuální symbolika. Pomoc Ukrajině – finanční, materiální i vojenská – by podle něj měla pokračovat.
„Je to nejenom solidární vůči Ukrajině, ale je to také vyjádřením hodnot, za kterými bychom si jako demokratická země měli stát,“ dodal.
