◉ Ruská média označují české volby 2025 za odklon od proevropské politiky.
◉ Ukrajinci vnímají vítězství ANO jako nebezpečný signál oslabení podpory.
◉ Babiš se snaží balancovat mezi pragmatismem a zahraničněpolitickým tlakem.
◉ Analytici varují, že Česko může posílit východoevropský euroskeptický blok.
České volby 2025 vzbudily pozornost nejen v tuzemsku, ale i za hranicemi. Výsledek, v němž zvítězilo hnutí ANO Andreje Babiše, se stal námětem komentářů a analýz v ruských i ukrajinských médiích. Každá ze stran jej čte po svém – Rusko hovoří o vítězství pragmatismu, zatímco Ukrajina varuje před populismem a možným oslabením podpory. Politická rozhodnutí voličů v jedné středoevropské zemi tak opět rozproudila geopolitickou diskusi. Jak hluboký bude dopad těchto voleb na směřování české zahraniční politiky? A co si o výsledku myslí experti z východu Evropy?
Ruské pohledy: „České volby 2025 jsou signálem změny“
Ruský tisk označil české volby 2025 za klíčový moment, kdy se Česká republika může „odchýlit od evropské linie“. Například Komsomolskaja pravda zdůraznila, že vítězství hnutí ANO ukazuje na ochlazení vztahů k Ukrajině a Evropě. Důvody rozhodnutí voličů vidí zejména v domácí ekonomice.
„Češi hlasovali peněženkami,“ píše deník s odkazem na inflaci, ceny potravin a rostoucí životní náklady. Babiš prý oslovil voliče sliby ekonomické úlevy, čímž si zajistil silnou podporu napříč společností.
Ruský server RBK dodává, že ačkoliv Babiš odmítá proruské postoje, jeho výzvy k diplomatickému řešení konfliktu a kritika sankcí vůči Moskvě mohou naznačovat nový tón zahraniční politiky Prahy. Přesto zdůrazňuje, že Babiš veřejně deklaroval, že nechce směřovat Česko na Východ.
Ukrajinská kritika: „Populismus a protiukrajinské nálady“
Ukrajinská média naopak mluví o ohrožení evropské jednoty a solidarity s Ukrajinou. Agentura Unian označila české volby 2025 za vítězství populistické strany s protiukrajinskými postoji.
Podle jejích redaktorů hnutí ANO dlouhodobě zpochybňovalo vojenskou pomoc Ukrajině a zároveň kritizovalo efektivitu české muniční iniciativy. Důraz kladl Babiš také na rizika korupce při zbrojních zakázkách, což vyvolalo v Kyjevě obavy.
Výsledek českých voleb je tak vnímán jako součást širšího trendu, podobně jako v Maďarsku či na Slovensku, kde se vlády rovněž vyjadřují zdrženlivě k podpoře Ukrajiny.
Analýza: Co české volby 2025 říkají o Evropě?
Podle Arťoma Sokolova, analytika z diplomatické akademie MGIMO, bychom neměli přeceňovat vliv českých voleb na celou Evropu. „Rozhodující slovo v EU mají silné ekonomiky jako Německo nebo Francie,“ uvádí. Zároveň ale přiznává, že výsledek může posílit východoevropský blok, který je čím dál více kritický vůči Bruselu.
Zvláštní pozornost věnuje symbolické rovině voleb. Tvrdí, že se Evropa znovu rozděluje, tentokrát nikoliv ideologicky, ale hodnotově a ekonomicky. Právě volby v Česku podle něj odrážejí tuto novou geopolitickou realitu.
Kam dál? Česká cesta mezi Budapeští a Bruselem
Otázkou zůstává, zda se Česká republika skutečně vydá cestou Maďarska či Slovenska, nebo půjde spíš o retorický posun bez reálných změn. Babiš se zatím snaží o vyvážený přístup, kde klade důraz na pragmatická řešení a stabilitu, ale zároveň vysílá signály, že ekonomické problémy českých občanů jsou prioritou.
České volby 2025 tak mohou být předzvěstí hlubších změn ve vnímání EU a jejích politik v regionu střední Evropy.