◉ Mladí členové ODS se staví proti tzv. strejcokracii a volají po generační obměně.
◉ Ve volbách uspěli především akční a viditelní mladší politici, veteráni propadli.
◉ Kongres ODS v lednu může rozhodnout o novém vedení, změny jsou na spadnutí.
◉ Ministr Kupka i noví poslanci uznávají potřebu otevřenosti a aktivity.
Strejcokracie je slovo, které v ODS rezonuje čím dál víc. Mladší členové strany otevřeně kritizují pohodlnost a uzavřenost politických veteránů. Výsledky voleb jim dávají za pravdu – voliči dali přednost nové generaci. Na lednovém kongresu se očekávají změny, které by mohly otřást celou strukturou vedení. Vzniká tlak na větší akčnost, otevřenost a generační výměnu. Někteří mladí politikové již oznámili ambice kandidovat. Kdo konkrétně chce svrhnout „strejce“ z vedení strany?
Poslední sněmovní volby poslaly jasný vzkaz tradičním tvářím ODS. Politici jako Zbyněk Stanjura, Stanislav Blaha či Petr Beitl ztratili důvěru voličů, kteří dali přednost mladším kandidátům. Ti zaujali větší aktivitou, moderním přístupem a silnější kampaní na sociálních sítích.
Před lednovým kongresem ODS tak mezi členy narůstá napětí. Roste poptávka po změnách v předsednictvu, které by reflektovaly výsledky voleb. Jedním z nejhlasitějších kritiků současného stavu je Radim Ivan, místostarosta Ostravy-Jih. Ten oznámil, že se bude ucházet o post předsedy a nazval současný stav ve straně „strejcokracií“. Podle něj je potřeba tento styl řízení ukončit.
Strejcokracie v ODS jako symbol stagnace
Když v čele pražské ODS nahradila dlouholetého politika Marka Bendu Alexandra Udženija, mladý Dominik Kolder to komentoval ironicky: „Po strejcokracii máme i tetkokracii…“. Přirovnání však vyvolalo kontroverze – někteří mladší členové se Udženiji veřejně zastali.
I přesto panuje mezi mladší generací členů ODS shoda na tom, že strana potřebuje větší otevřenost, energii a moderní přístup. Například poslanec Štěpán Slová k nevyloučil kandidaturu na místopředsedu. „Pokud si myslím, že jsem lepší než starší kolegové, mám kandidovat sám, přinést nové myšlenky a nechat se zvolit,“ řekl MF DNES.
Slová k zaujal voliče aktivní kampaní. Objel všechny obce ve Zlínském kraji, byl výrazný na sociálních sítích a nakonec se z posledního místa dostal do Sněmovny. Naopak lídr Blaha propadl.
Mladí poslanci jako příklad změny ve straně
Podobně uspěli i Jiří Havránek (32) a Lucie Bartošová (25). Ta byla původně na nevolitelném pátém místě, ale díky aktivitě a kampani na sítích ji voliči vykroužkovali. „Můj výsledek je mixem sociálních sítí, kontaktní kampaně, billboardů a podpory mladých a žen,“ vysvětlila Bartošová.
Zatímco na post ve vedení se necítí, za přirozeného lídra mladé generace označila Martina Kupku, který ohlásil zájem kandidovat na předsedu ODS. Kupka připustil, že „strejcokracie“ je reálným problémem, ale zároveň varoval před paušalizací. „Kde se politika stala pohodlnou, tam je třeba změna. Ale máme i úspěšné starosty,“ dodal.
Radim Ivan šel ještě dál. Když se předsedou poslaneckého klubu opět stal Marek Benda, na síti X prohlásil: „Strana dělá debilní kroky.“
