Výdaje na obranu se stávají jedním z nejvýbušnějších témat současné politické debaty. Plán české vlády zvýšit rozpočet na obranu až na 5 % HDP rozděluje politické špičky, odborníky i veřejnost. Zatímco jedni bijí na poplach kvůli možnému oslabení sociálního systému, druzí varují před reálným bezpečnostním rizikem, pokud obranu podceníme.
Konečná: Cesta k militarizaci a chudobě?
Europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM) patří k nejostřejším kritikům plánovaného zvýšení výdajů na armádu. Ve veřejných vystoupeních nešetří varováními před „militarizací společnosti“ a tvrdí, že kabinet Petra Fialy riskuje sociální kolaps.
Podle Konečné není jasné, kde stát peníze vezme, a ptá se, zda se kvůli zbraním bude zavádět školné, rušit bezplatné zdravotnictví nebo seberou důchodcům. Kritizuje i možný nákup zbraní, které by mohly být použity na Ukrajině. „Vyšší zbrojení nikdy nevedlo k vyšší bezpečnosti,“ říká.
Farský: Není to otázka volby, ale nutnosti
Na druhé straně stojí europoslanec Jan Farský (STAN), který výhrady KSČM odmítá. Tvrdí, že jde o reakci na zásadní změnu bezpečnostního prostředí po ruské agresi na Ukrajině. „Putin za nás rozhodl. To on přinesl válku do Evropy,“ zdůrazňuje.
Farský uznává, že by si každý přál investovat do školství nebo důchodů, ale bez bezpečnosti podle něj nemohou existovat žádné sociální jistoty. Pět procent HDP proto označuje za odborně podložený krok, který má zajistit obranyschopnost státu v rámci NATO.
A jaké argumenty má třetí, zdrženlivější tábor? A opravdu Česko dokáže efektivně utratit tolik peněz za obranu?
