◉ Andrej Babiš podle zákona o střetu zájmů může vést vládu bez porušení předpisů.
◉ Vlastnictví akcií ani mediální minulost ho podle právníků nediskvalifikují.
◉ Jeho firmy nemohou čerpat dotace ani veřejné zakázky, ale to není překážkou výkonu funkce.
◉ Právník upozorňuje, že bohatí lidé by kvůli zákonu neměli být v politice diskriminováni.
Andrej Babiš není podle českého práva ve střetu zájmů. Zákon mu umožňuje stát se předsedou vlády, přestože je nadále spojen s firmami, které sám vybudoval. Ústavní právník Zdeněk Koudelka podrobně rozebral, proč jeho podnikatelská minulost ani majetkové vazby neznamenají právní problém. Vysvětluje i to, proč se vlastnictví médií a účast ve firmách posuzuje rozdílně. Může být miliardář spravedlivým premiérem? A nevadí to zákonům?
Andrej Babiš a zákon o střetu zájmů
Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, stanovuje jasná pravidla, která se týkají členů vlády. Ti nesmí aktivně podnikat, být členy statutárních orgánů podnikatelských subjektů nebo být ve služebním či pracovním poměru. Samotná majetková účast ve firmách se ale za podnikání nepovažuje. To znamená, že člen vlády může vlastnit akcie nebo podíly ve společnostech, pokud současně nefiguruje v jejich vedení.
„Omezení se nevztahují na správu vlastního majetku,“ uvádí zákon. To znamená, že pokud Andrej Babiš vlastní akcie společnosti AGROFERT, ale není v představenstvu ani dozorčí radě, zákon tím porušen není. Také Registr ekonomických subjektů potvrzuje, že nepodniká jako fyzická osoba. Pokud by i byl jmenován do funkce ve střetu, zákon mu dává 30denní lhůtu na nápravu, kterou lze prodloužit.
Vlastnictví médií bylo ukončeno
Přísnější pravidla platí pro členy vlády, pokud jde o média. Zákon zakazuje vlastnit nebo spoluvlastnit firmy, které provozují rozhlas, televizi nebo vydávají tisk. To se však na Andreje Babiše od února 2024 již nevztahuje, protože mediální skupinu MAFRA prodal.
„Zvláštní přístup k médiím potvrzuje, že v jiných oblastech podnikání zákon majetkové účasti neomezuje,“ konstatuje právní analýza. Tím se potvrzuje, že bývalý premiér v současnosti neporušuje žádné paragrafy, které by mu znemožňovaly návrat do čela vlády.
Dotace a veřejné zakázky
Další pravidlo zákona říká, že firmy s minimálně 25% podílem člena vlády nesmějí čerpat dotace nebo získávat veřejné zakázky. Toto omezení ale nedopadá přímo na člena vlády, nýbrž na firmu. Není tedy překážkou k tomu, aby Andrej Babiš vykonával funkci premiéra. Je jen na státních orgánech, aby tyto společnosti podle zákona posuzovaly.
„To, že AGROFERT může dostávat dotace, nijak neovlivňuje možnost Babiše být premiérem,“ dodává právník.
Bohatí v politice: problém nebo přínos?
Podle Koudelky je zákon z roku 2017 (tzv. lex Babiš) cíleně zaměřen na úspěšné podnikatele. Přitom v minulosti ve vládě působili i další movití politici – například Karel Schwarzenberg nebo Michal Lobkowicz, kteří také vlastnili půdu nebo podíly ve firmách. „Demokracie má být otevřená pro všechny, bez ohledu na majetek,“ uzavírá Koudelka.
Připomíná příklad Tomáše Bati, který byl zároveň podnikatelem i starostou Zlína. Stejně tak i britská královna pobírala dotace z EU, protože vlastnila rozsáhlé pozemky. A to je v souladu s pravidly, podobně jako dnešní situace Andreje Babiše.
