Přímé rozhovory Ruska a Ukrajiny: Hlubší pozadí, požadavky a klíčové překážky míru
Rozhodující slovo v otázce příměří i přímých rozhovorů Ruska a Ukrajiny bude mít nejen Kyjev a Moskva, ale i jejich spojenci. Západní lídři dali jasně najevo, že v případě ruského odmítnutí budou následovat další sankce. Kreml však na to reagoval konfrontačně: Evropané podle něj šíří výhrůžky a Rusko se prý zastrašit nenechá.
V rámci plánovaného jednání chce Rusko řešit tzv. „základní příčiny konfliktu“ a ne jen pauzu pro přezbrojení. Putin dokonce poprvé oficiálně označil bojové operace za „válku“, nikoli „speciální vojenskou operaci“, což v ruské propagandě představuje významnou změnu.
Jedním z hlavních problémů, které rozhovory brzdí, jsou podmínky z předchozích kol jednání v roce 2022. Moskva tehdy požadovala, aby Ukrajina:
- se vzdala členství v NATO,
- zůstala neutrální zemí,
- omezila svou armádu,
- a udělila zvláštní status východní Ukrajině.
To vše Ukrajina zásadně odmítá – zejména po odhalení masových vražd a válečných zločinů ruských sil v okolí Kyjeva, které otřásly mezinárodním společenstvím.
Putin stále trvá na tom, že Ukrajina musí uznat ruskou kontrolu nad čtyřmi okupovanými oblastmi, které Moskva anektovala v rozporu s mezinárodním právem. Zelenskyj naopak opakuje, že mír nemůže být založen na ústupcích agresorovi.
Zda dojde na skutečné přímé rozhovory Ruska a Ukrajiny, a zda mohou vést k trvalému míru, zůstává největší otevřenou otázkou mezinárodní politiky současnosti.
